21 C 17/2022-28 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručnou soudu dne 13. 11. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 6 800 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka], [VIN kód], vedené v registru vozidel jako provozované, jehož vlastníkem/provozovatelem je žalovaná, nemělo v období od 3. 12. 2020 do 12. 3. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobci vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce žalované zaslal výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 21. 8. 2021. Žalovaná u jednání žalovaný nárok nijak nerozporovala, naopak vyjádřila ochotu k jeho zaplacení. Soud věc projednal a rozhodl na základě výsledků provedeného dokazování. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z výzvy žalobce soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 3. 12. 2020 do 12. 3. 2021, tj. za 100 dní. Znovu vyzval žalobce žalovanou k úhradě písemnými upomínkami. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na dlužnou částku vyplývá z ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaná, jakožto vlastník (provozovatel) vozidla, neuhradila příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaná pak nárok žalobce žádným způsobem nezpochybnila ani nevyvrátila. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 6 800 Kč spolu s úrokem z prodlení, které zahrnují i paušální náhradu 300 Kč. Nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil s ohledem na majetkovou situaci žalované, která se stará o nezletilé dítě, v trvání dvou měsíců. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 800 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.