21 C 272/2021-62 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 3. 12. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 7 900 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že motocykl se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo ] cm3, [registrační značka] [číslo ] [anonymizováno], vedené v registru vozidel jako provozované, jehož vlastníkem/provozovatelem je žalovaný, nemělo v období od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019 a od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobci vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce žalovanému zaslal výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku a náhrady nastala dne 16. 3. 2020 (za první období ve výši 4.575 Kč) a dne 23. 11. 2020 (za následné období ve výši 3.325 Kč). Žalovaný a jeho opatrovník se k žalobě nevyjádřil, soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z výzvy žalobce ze dne 30. 1. 2020 a ze dne 9. 9. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019, tj. za 171 dní, a za období od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020, tj. za 121 dní. Znovu vyzval žalobce žalovaného k úhradě písemnými upomínkami. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na dlužnou částku vyplývá z ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaný, jakožto vlastník (provozovatel) vozidla, neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaný pak nárok žalobce žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 7 900 Kč spolu s úrokem z prodlení. Nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 181,76 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 900 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 3. 2022 náhrada 756 Kč za cestovné v částce 156 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 456 Kč ve výši 725,76 Kč. Soud přiznal jmenované opatrovnici odměnu za zastupování žalovaného podle § 140 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal opatrovnici nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 900 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.. S ohledem na povahu věci a její okolnosti soud stát nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.