21 C 84/2022-68 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedených částek ve výroku s tím, že žalovanému umožnila využívat služeb jiných subjektů prostřednictvím telefonní stanice [tel. číslo] a telefonní číslo [tel. číslo]. Protože žalovaný si prostřednictvím sítě žalobkyně služby objednal, byl okamžikem objednání zavázán uhradit cenu těchto služeb. Ze specifikace hlasové služby má soud za prokázané, že dne 21. 11. 2017 a 29. 10. 2017 bylo na základě smlouvy žalovanému poskytnuto telefonní číslo [tel. číslo] a telefonní číslo [tel. číslo]. Z faktury [číslo] souhrnného přehledu z č. l. 30 se podává, že za služby třetích stran bylo žalovanému vyúčtováno 3 482,08 Kč se splatností do 27. 1. 2018. Z faktury [číslo] souhrnného přehledu z č. l. 31 soud zjistil, že žalovanému bylo za služby třetích stran vyúčtováno 8 664,29 Kč se splatností do 27. 12. 2017. Z faktury [číslo] souhrnného přehledu z č. l. 17 soud zjistil, že žalovanému bylo za služby třetích stran vyúčtováno 1 008,72 Kč se splatností do 27. 11. 2017. Ze všeobecných podmínek poskytování služeb elektronických komunikací prostřednictvím mobilních a pevných bezdrátových sítí, které jsou součástí předmětné smlouvy, se podává, že účastník je oprávněn objednat si prostřednictvím sítě elektronických komunikací poskytovatele určité zboží nebo službu nabízené smluvním partnerem poskytovatele s tím, že cenu služby třetích stran je účastník povinen hradit poskytovateli. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky, na které žádost výslovně odkazuje. Jestliže prostřednictvím sítě elektronických komunikací byly žalovanému poskytnuty služby třetích stran, je podle výše uvedeného ustanovení všeobecných podmínek žalovaný povinen uhradit cenu těchto služeb přímo žalobkyni. Protože žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku za poskytnuté služby nezaplatil, nezbylo soudu, než žalobě v plném rozsahu vyhovět. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 155,09 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.