4 C 117/2022-57 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 3. 2022 domáhal se žalobce zaplacení částky 32.274,46 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které původní věřitel zřídil a vedl žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet] a současně umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 25.000 Kč, tj. kontokorentní úvěr flexikredit. Žalovaný svou povinnost dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit nesplnil, překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Nepovolené čerpání činilo 30.474,46 Kč, původní věřitel ke dni 18. 8. 2020 úvěr zesplatnil. Žalovaný dluží žalobci na jistině částku 30.474,46 Kč, na smluvních poplatcích 1.800 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 16. 9. 2021 činí 2.308,15 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30.474,46 Kč od 17. 9. 2021 a smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 30.474,46 Kč od 17. 9. 2021. Pohledávka původního věřitele byla ke dni [datum] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek, z toho je dána aktivní legitimace žalobce. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána výzva k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti a rozhodl na základě výsledků provedeného dokazování. 3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a původním věřitelem, dispozice k této smlouvě, obchodních podmínek a sazebníku vzal soud za prokázané uzavření smlouvy, kterou byl zřízen účet žalovaného s možností poskytnutí kontokorentního úvěru, výše povoleného limitu 25.000 Kč, úroková sazba 21,99 % ročně, RPSN 26,06 %. Z oznámení zesplatnění ze dne 20. 8. 2020 má soud za prokázané, že ze strany původního věřitele byl úvěr prohlášen za splatný na částku 30.474,46 Kč k 18. 8. 2020. Z výpisu z úvěrového účtu ze 17. 9. 2021 má soud za prokázáno, že po splatnosti je jistina ve výši 30.474,46 Kč, splatný úrok činí 2.308,15 Kč, splatné poplatky 1.800 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, vč. přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek, vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla po právu postoupena na žalobce. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 12. 11. 2021 má soud za prokázané upomenutí o úhradu dluhu 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru a žalovanému byl poskytnut kontokorentní úvěr. V souladu s ust. § 2395 o. z. a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byl žalovaný povinen původnímu věřiteli vrátit dohodnutým způsobem poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem z úvěru a poplatky s poskytnutím spojenými. Žalovaný v řízení netvrdil ani žádným způsobem nedoložil, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení úvěru nevznikl, či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měl být úvěr splacen, proto soud žalobě vyhověl, žalobci pak přísluší smluvní úrok a poplatky dle uzavřené smlouvy a ceníku původního věřitele, a dále úrok z prodlení v zákonné výši, neboť nezaplacením úvěru ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal dne následujícího po sjednaném datu splatnosti úvěru do prodlení s plněním peněžité povinnosti, dle § 1970 o. z., ve výši dne nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení (pro období do zesplatnění částečně kapitalizovaném). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Postoupení pohledávek ze dne 16. 6. 2020, kterým původní věřitel postoupil pohledávku v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobci, které zakládá jeho aktivní věcnou legitimaci k vedení sporu, bylo učiněno v souladu s § 1879 o. z. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci, který byl ve věci plně úspěšný, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) po 2.420 Kč (§ 11 odst. 1, § 7 bod 5 vyhlášky), celkem 7.260 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky), celkem 900 Kč. K tomu DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 1.713,60 Kč, zaplacený soudní poplatek 1.292 Kč, celkem 11.165,60 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.