4 C 242/2021-49 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 6. 2021 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky ve výši 23.985,53 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] nedílnou součástí byly úvěrové podmínky, před uzavření smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty, maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, kdy sjednaný úvěrový rámec činil částku ve výši 26.000 Kč. Žalovanému byla tato částka poskytnuta, ten se zavázal úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 37.098 Kč, na poskytnutý úvěr uhradil částku 26.916 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, žalobce úvěr zesplatnil ke dni 25. 2. 2021, žalovaný byl vyzván k splacení celého úvěru dopisem z 25. 2. 2021. Žalobce ke dni sepsání žaloby požaduje částku ve výši 23.985,53 Kč sestávající neuhrazené jistiny ve výši 22.155,53 Kč, kdy tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započtené jistinu, tedy o částku, která byla žalovanému poskytnuta a kterou neuhradil, nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč (účelně vynaložený náklad za 2x vymáhání prostřednictvím sms, telefonátů a e-mailů, a výzva k úhradě formou obyčejného psaná á 100 Kč, 1x doporučená výzva k úhradě á 130 Kč) a smluvních pokut ve výši 1.500 Kč (3x dle smlouvy smluvní pokuta ve výši 500 Kč). Příslušenství činí zákonný úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 422,87 Kč od 12. 3. 2021 do 28. 5. 2021, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23.985 od 29. 5. 2021 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení, částečně kapitalizovaný pro období od 12. 3. 2021 do 28. 5. 2021 ve výši 422,87 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. Vyjádřením z 5. 1. 2022 žalobce sdělil, že smlouva o revolvingovém úvěru byla podepsána na signpadu u prodejce a vlastnoruční digitální podpis může být nepatrně odlišný od obvyklého podpisu. Převod peněžních prostředků ve výši prvního čerpání úvěru byl se souhlasem žalovaného uskutečněn ve prospěch osoby prodávající zboží. Žalovaný následně na smlouvy řádně hradil z účtu č. [bankovní účet], splátky úvěru na ledničku byly žalovaným zcela doplaceny dne 29. 4. 2019. Dne 3. 9. 2019 žalovaný telefonicky kontaktoval prodejce, kdy mu byla nabídnuta možnost čerpání finančních prostředků nikoliv prostřednictvím karty, ale prostřednictvím bezhotovostního převodu, telefonicky se dne 12. 9. 2019 žalobce s žalovaným dohodl na úvěru ve výši 25.900 Kč, kdy tato částka byla na bankovní účet žalovaného připsána. Následně žalovaný na smlouvu hradil od listopadu 2019 do února 2021. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil při jednání soudu dne 6. 12. 2021, kdy uvedl, že nárok žalobce neuznává, sdělil, že si vzal úvěr na ledničku, který doplatil, je pravdou, že obdržel od žalobce dopis, kde vyzývají k zaplacení částky z revolvingového úvěru. Je pravdou, že nějakou smlouvu podepisoval, kdy kupoval ledničku, jiný úvěr si nebral, úvěr platil přes účet u [banka] [anonymizováno], kdy zaplatil 11 splátek, jiné zboží si na úvěr nebral. Ohledně znění smlouvy uvedl, že smlouvu vidí poprvé, podpis klienta není jeho, i když je podobný. Na vyzvání soudu, aby soudu doložil bankovní výpis a platby i předmětnou smlouvu již žalovaný nedoložil ničeho. Proto soud rozhodl o žalobě na základě výsledků provedeného dokazování. 3. Ze smlouvy o hotovostním úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] bylo zjištěno, že ji uzavřel žalobce na straně jedné a žalovaný na straně druhé dne [datum]. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši 11.198 Kč, počet splátek 11, výše měsíční splátky 1.120 Kč, roční úrokovou sazbu 18,38 % ročně, RPSN 20,1 %, celková částka splatná spotřebitelem 12.320 Kč. K tomuto navíc bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 26.000 Kč, výší měsíční splátky 4 % z dlužné částky, roční úrokovou sazbou 26,28 %, měsíční úrokovou sazbou 2,19 %, RPSN 35,92 %, celkovou částkou splatnou spotřebitelem 30.409 Kč Součástí smlouvy o úvěru jsou i podmínky úvěru. Žalobce předložil výpis čerpání, splátek a úhrad, ze kterého bylo prokázáno, úvěr ve výši 11.198 Kč byl splacen zcela, dne 13. 9. 2019 došlo k převodu další hotovosti ve výši 25.900 Kč na účet [bankovní účet], kdy tento úvěr žalovaný nesplácel řádně a včas. Přípisem ze dne 25. 2. 2021 byl žalovaný vyzván ke splacení celého úvěru. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 18. 3. 2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. [právnická osoba] se podává, že majitelem osobního účtu [bankovní účet] je žalovaný, kdy dne 13. 9. 2019 byla na uvedený účet připsána platba ve výši 25.900 Kč z účtu [číslo] majitele žalobce. 4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Na základě výsledků provedeného dokazováním dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud má za prokázané, že v souladu s ust. § 2395 o. z. a v souladu s uzavřenou smlouvou byl žalovaný povinen žalobci vrátit poskytnutý úvěr ve splátkách stanovených smlouvou, kdy žalovaný načerpal finanční prostředky, svou povinnost si však neplnil, kdy úvěr nesplácel řádně a včas. Žalobci přísluší dále smluvní úrok, částečně kapitalizovaný a úrok z prodlení v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Žalovaný pak nárok žalobce sice zpochybnil, dále však již zůstal pasivní, svá tvrzení jakkoliv nepodložil, žalobcem doložená tvrzení pak nevyvrátil, za dané situace neměl soud potřebu vypracovat znalecký posudek z oboru písmoznalectví, kdy žalobce prokázal, že úvěr byl žalovanému poskytnut a ten ho také čerpal. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 ods.t 1 o. s. ř. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Na nákladech řízení byla přiznána částka 5.267,60 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 960 Kč, odměna advokáta dle § 14b vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále jen a. t.) za 3 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu), náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, jeden úkon právní služby po podání žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky (vyjádření z 5. 1. 2022) z tarifní hodnoty 23.985,53 Kč v částce 2.060 Kč za úkon, 1x náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 300 Kč, zástupce žalobce doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21% DPH v částce 747,60 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).