4 C 342/2021-31 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou soudu dne 15. 11. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 32.777,46 Kč. K odůvodnění uvedl, že žalobce pod obchodní značkou [právnická osoba ] [anonymizováno] poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr č. dne [datum] ve výši 31.479 Kč. Na základě smlouvy se žalovaný zavázal úvěr splácet formou dvaceti pravidelných měsíčních splátek ve výši 1.888 Kč, splatných k 17. dni v měsíci, počínaje dnem 17. 3. 2021, s úrokovou sazbou 21,59 % ročně. Pro případ nesplácení se žalovaný zavázal k úhradě smluvní pokuty dle smluvních podmínek, ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů. Žalovaný svému závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedostál, žalobce účtoval smluvní pokutu ve výši 372,82 Kč, naposledy dopisem z 27. 9. 2021. Dne 18. 8. 2021 vyzval žalobce žalovaného k uhrazení dlužné splátky, žalobce splátku nehradil ve stanovené lhůtě 30 dnů, dopisem z 27. 9. 2021 žalobce od smlouvy odstoupil s účinností k 31. 10. 2021, kdy se dluh stal splatným v celkové výši 32.777 Žalobce tak požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 31.044,20 Kč, úroků z úvěru do zesplatnění ve výši 1.328,68 Kč, náhrady nákladů za vymáhací proces 31,76 Kč a smluvní pokutu za prodlení ve výši 372,82 Kč, celkem 32.777,46 Kč. Upomínkou z 27. 9. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, neuhradil však ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2021. 2. Žalovaný podal proti elektronickému platebnímu rozkazu ze [datum] [rok], č. j. [číslo ] [číslo] [rok] podal dne [datum] odpor, ve kterém však nesdělil skutečnosti, na nichž staví svou obranu a jichž se dovolává, pouze sdělil, že první dlužnou splátku ve výši 1.800 Kč může uhradit v lednu 2022, celkovou dlužnou část ve výši 32.777,46 Kč bude platit řádně. Dále však již se nevyjádřil, zůstal pasivní, k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě žalobcem předložených listinných důkazů. 3. Podáním došlým soudu dne 3. 3. 2022 vzal žalobce svůj návrh částečně zpět v rozsahu částky 32.778 Kč, představující jistinu 32.777,46 Kč a vypočteného zákonného úroku z prodlení ve výši 0,54 Kč. K datu 3. 2. 2022 vyčíslil žalobce zákonný úrok z prodlení na částku 693,85 Kč. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 6. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru a žalovanému byl poskytnut dohodnutý úvěr. V souladu s ust. § 2395 občanského zákoníku a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byl žalovaný povinen právnímu předchůdci žalobce vrátit dohodnutým způsobem poskytnutý úvěr. Žalovaný v řízení netvrdil, ani žádným způsobem nedoložil, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení úvěru nevznikl, či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měl být úvěr splacen, proto soud žalobě vyhověl. Vzhledem ke zpětvzetí žaloby soud již nezkoumal oprávněnost nároku na smluvní pokutu či smluvní úrok, žalobci pak přísluší úrok z prodlení v zákonné výši, kapitalizovaném k 3. 2. 2022, neboť nezaplacením úvěru ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal dne následujícího po sjednaném datu splatnosti úvěru do prodlení s plněním peněžité povinnosti, dle § 1970 občanského zákoníku, ve výši dne nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci, který byl ve věci plně úspěšný, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 2 celé úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žalobní návrh) dle § 14b odst. 1 vyhlášky po 500 Kč za úkon, jeden úkon poloviční (předžalobní upomínka) po 250 Kč, 3x paušální náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky za tyto úkony po 100 Kč za úkon, tj. 300 Kč, jeden úkon právní služby (částečné zpětvzetí) dle § 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky ve výši 2.420 Kč, 1x paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky 300 Kč za úkon, zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši 1.258 Kč a 21 % DPH ve výši 896,70 Kč, celkem náklady činí 6.424,70 Kč