4 C 8/2022-30 — Okresní soud ve Znojmě

1. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. V daném případě se pak žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 810 Kč s příslušenstvím, jímž je kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 72,48 Kč. 3. Žalované byl návrh na zahájení řízení doručen na adresu jejího trvalého pobytu spolu s předvoláním k jednání na den 7. 3. 2022, a to náhradním způsobem uložením u pošty DEPO [obec a číslo] – 27. 1. 2022 s účinky doručení ke dni 7. 2. 2022. Žalovaná se k jednání nedostavila, ve věci se nevyjádřila. 4. Z tvrzení žalobce a jím předložených dokladů soud zjistil, že žalované vznikla povinnost v souladu se zákonem číslo 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence a platit poplatek ve stanovené výši. Žalovaná nedostála své poplatkové povinnosti a na televizních poplatcích dluží celkem 810 Kč za období od července 2020 do prosince 2020. Podle ustanovení § 7 odst. 2 citovaného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. 5. Podle § 10 citovaného zákona, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy [žalobce], jakožto provozovatele vysílání ze zákona, je oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalobce písemně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak tato svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnila, soud proto přiznal žalobci 810 Kč (6 x 135 Kč) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 72,48 Kč podle jím předložené specifikace výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Jako účelně vynaložené náklady soud posoudil zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Žalobce dále požadoval náhradu nákladů právního zastoupení. Tyto náklady byl však soud s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Ústavního soudu nucen posoudit jako náklady, které nejsou účelně vynaložené. Ústavní soud opakovaně dospěl k závěru, že tam, kde je k hájení svých zájmů stát vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta); pokud tak však učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené…“ (srovnej například nález sp. zn. I ÚS 2929/07 z 9. 10. 2008, nález I. ÚS 1452/09 ze 17. 8. 2009, nález IV. ÚS 1087/09). Žalobce není organizační složkou státu, nicméně Ústavní soud nálezem ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, rovněž judikoval, že za situace, kdy do organizační struktury žalobce je zařazen Útvar správy a vymáhání televizních poplatků, tedy žalobce sám spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do určité míry vytrácí. Je tomu tak z toho důvodu, že ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci Útvaru správy a vymáhání televizních poplatků. Náklady vynaložené na právní zastoupení advokátní kanceláří pak nejsou účelně vynaloženými, neboť sám žalobce disponuje personálními prostředky pro úspěšné uplatnění a bránění práva v takto typizovaných případech. Proto soud rozhodl tak, že náhradu nákladů právního zastoupení žalobci nepřiznal. S ohledem k výše uvedenému pak soud žalobci, jakožto účastníku nezastoupenému advokátem, přiznal paušální náhradu dle ust. § 2 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 2 režijní paušály po 100 Kč (výzva k plnění, písemné podání nebo návrh ve věci samé), celkem tedy náklady řízení představují částku ve výši 600 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.