5 C 10/2022-25 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem ze dne 10. 1. 2022 se manžel domáhal rozvodu manželství. Manželka u jednání s rozvodem souhlasila. Před soudem oba účastníci shodně uvedli, že asi dva roky spolu nežijí ve společné domácnosti, finančně spolu nehospodaří, nežijí jako manželé, o jejich děti je postaráno, společný majetek či společné dluhy nemají. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z oddacího listu účastníků a s tím korespondujícího výpisu z informačního systému základního registru soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] ve [země ] [anonymizována dvě slova] před [výbor] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno] [jméno]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] Okresní soud ve [obec] rozhodl o úpravě péče a výživy nezletilých [jméno a příjmení ] [jméno a příjmení] schválením dohody rodičů, a to pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů, rozsudek nabyl právní moci dne 15. 7. 2022. Pokud jde o mezinárodní příslušnost Okresního soudu ve Znojmě k projednání a rozhodnutí ve věci, tuto soud dovodil ze skutečnosti, že oba manželé, občané [země], měli poslední společné bydliště v obvodu působnosti Okresního soudu ve [obec]. Pokud jde o volbu práva rozhodného, tato je dána článkem 20 dvoustranné úmluvy mezi [země ] [anonymizována dvě slova] a [země] o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ([obec], 12. 10. 1982, č. 98/1984 Sb.), kdy v daném případě je třeba vycházet z procesního práva [země], konkrétně pak ze zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních a ohledně hmotného práva ze zákona o manželství a rodině přijatého pod [číslo] Národním shromážděním [země] dne [datum] (dále též jen„ zákon o manželství a rodině“). Podle článku 55 zákona o manželství a rodině v případě, že manželé společně žádají o rozvod, pak jestliže se zjistí, že se obě dvě strany chtějí rozvést skutečně dobrovolně a již se dohodly na rozdělení majetku, na péči, výživě a výchově dětí, a to s ohledem na zajištění odůvodněných práv manželky a dětí, vyhlásí soud rozvedení manželství souhlasným prohlášením; pokud k dohodě nedojde nebo dohoda byla učiněna, avšak nejsou jí zajištěna odůvodněná práva manželky a dětí, rozhodne ve věci rozvodu soud. Po provedeném dokazování má soud za to, že oba manželé žádají dobrovolně o rozvod. Manželé sice uzavřeli soudem schválenou dohodu o péči, výchově a výživě jejich nezletilých dětí, nebyla však soudu předložena dohoda o rozdělení majetku, jakkoli manželé žádný společný majetek nemají. Na základě provedeného dokazování nicméně nebylo zjištěno, že by nebyla zajištěna odůvodněná práva manželky a dětí, a nebyly zjištěny ani žádné jiné překážky rozvodu. Za této situace soud rozhodl ve věci manželství způsobem uvedeným ve výroku dle článku 55, věta za středníkem zákona o manželství a rodině. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Jde-li o odměnu tlumočníka, bylo rozhodnuto dle § 43 odst. 1) zákona číslo 292/2013 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 a § 7 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 507/2020 Sb., kdy byla přiznána odměna tlumočníku za započatou hodinu tlumočení ve výši 450 Kč. S ohledem na charakter věci náklady za tlumočníka nese stát.