5 C 120/2022-35 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 17. 1. 2022 se žalobce domáhá zaplacení částky 12.000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 od společnosti [právnická osoba] Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 12.000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 14. 4. 2021. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti nevrátila. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde se žalovaná zaregistrovala, požádala o poskytnutí konkrétního úvěru, doplnila potřebné údaje a zaslala registrační poplatek. Tím uzavřela s původním věřitelem smlouvu o úvěru. Původní věřitel žalované vyplatil úvěr dne [datum] převodem z bankovního účtu na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], z něhož byla převedena platba registračního poplatku. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřeli společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaná jako klient, dohodli se na spotřebitelském, neúčelovém úvěru pro žalovanou ve výši 12.000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit úvěr do 14. 4. 2021, způsob poskytnutí na bankovní účet č. [bankovní účet]. 4. Podle výpisu z účtu [číslo] došla dne [datum] platba ve výši 0,01 z účtu č. [bankovní účet]. 5. Podle výpisu z účtu [číslo] byla z tohoto účtu dne 15. 3. 2021 zaslána platba ve výši 12.000 Kč s popisem půjčka od [webová adresa], [variabilní symbol], na účet č. [bankovní účet]. 6. Dopisem ze dne 17. 10. 2021 původní věřitel, společnost [právnická osoba], oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce. 7. Dopisem ze dne 17. 10. 2021 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12.000 Kč. Žalovaná neplnila svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplatila. Dluh za žalovanou byl postoupen na žalobce. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaná žádným způsobem nezpochybnila, ani nevyvrátila. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 300 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 252 Kč a zaplacený soudní poplatek 800 Kč, celkem 2.252 Kč, které je žalovaná povinna uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 11. K aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., přistoupil soud proto, že žalobce u soudu opakovaně podává skutkově a právně totožné žaloby, přičemž jednotlivé žaloby se liší jen v označení žalovaných, parametrech uzavřené smlouvy a výši dlužné částky, soud má tedy za to, že se jedná o ustálený vzor žalobce.