5 C 43/2022-30 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou ze dne 15. 12. 2021 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit dlužné televizní poplatky ve výši 3.915 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 549,73 Kč. K odůvodnění uvedl, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaná se přihlásila dne 1. 7. 2001. Neplatila však televizní poplatek, vznikl jí dluh ve výši 3.915 Kč za měsíce 1-6, 11, 12/2019, 1/2020 až 9/2021 po 135 Kč měsíčně. Z usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka] bylo zjištěno, že žalované jako posuzované soud jmenoval opatrovnici [jméno] [celé jméno žalované], (nyní [příjmení]) narozenou [datum], bytem [obec a číslo], kdy jde o snachu žalované, je v domácnosti, pečuje o tři děti i o žalovanou. V usnesení soud dále rozhodl, že [jméno] [celé jméno žalované] jako opatrovnice je oprávněna a zároveň povinna obstarávat záležitosti [celé jméno žalované] v souladu s dobrými mravy a v její prospěch a za tím účelem je mimo jiné oprávněna jednat za ni a jejím jménem se soudy. Opatrovnice žalované, [jméno] [příjmení], u soudu sdělila, že [celé jméno žalované] pobírá důchod a dále příspěvek na péči ve výši 12.000 Kč. Má ale vysoké výdaje a mohla by tedy pouze dlužnou částku splácet po 500 Kč měsíčně. Navrhla splácení dluhu. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že žalovaná televizní přijímač přihlásila tiskopisem„ Přihlášení televizního poplatníka“ v červenci 2001. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 10. 2021 byla žalovaná informována o dluhu a vyzvána k zaplacení. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v daném řízení zcela důvodná. V souladu s ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku a úroky z prodlení v kapitalizované výši. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů, za které považuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále paušální náhradu hotových výdajů dle § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony (sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) po 100 Kč za každý úkon, celkem 600 Kč. Žalobce dále požadoval náhradu nákladů právního zastoupení, které však soud s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Ústavního soudu posoudil jako náklady, které nejsou účelně vynaložené (nález ze dne 2. 1. 2019 sp. zn. IV. ÚS 1447/18, nález ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I. ÚS 3344/12). V projednávaném případě má soud za to, že nejde o výjimečnou situaci, nejsou zde žádné specifické okolnosti případu, proto náklady za zastoupení advokátem nepovažuje za účelně vynaložené. O lhůtě k plnění ve splátkách soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., a to s ohledem na poměry žalované, o niž pečuje její snacha, kterou soud jmenoval opatrovnicí, příjem žalované tvoří důchod a příspěvek na péči. Splátky soud určil pod ztrátou výhody splátek, tedy nezaplacením jedné splátky se stává celá částka splatnou.