ECLI: ECLI:CZ:OSZN:2022:5.C.83.2021.1 Datum: 2022-03-03 Předmět: 1 040 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 nař. vl. č. 351/2013 Sb."] ["peněžité plnění""smlouva o zápůjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 1 040 000 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § vyhl. č. 177/1996 Sb., § 2390 (89/2012 Sb.), § 1970 nař. vl. č. 351/2013 Sb..
Žalobou ze dne 18. 3. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 1.040.000 Kč s příslušenstvím. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 300.000 Kč. Zápůjčku předal žalobce žalovanému v den uzavření smlouvy o zápůjčce, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu se sjednaným úrokem, a to částku v celkové výši 350.000 Kč, nejpozději do 30. 9. 2018. Dále spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce téhož dne žalovanému poskytl částku 320.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit ji s úrokem, tedy celkem částku 370.000 Kč do 30. 9. 2018. Dále spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce dne [datum] poskytl žalovanému částku 300.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit ji s úrokem, tedy celkem částku 320.000 Kč do 15. 1. 2019. Na základě těchto smluv vznikl žalovanému dluh vůči žalobci v celkové výši 1.040.000 Kč. Žalovaný dluh ani po výzvách žalobci neuhradil. Dostal se do prodlení s úhradou částky 350.000 Kč dne 1. 10. 2018, u částky 370.000 Kč dne 1. 10. 2018, u částky 320.000 Kč dne 16. 1. 2019.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.
Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že smlouvu uzavřeli žalobce jako věřitel (podpis uznal za vlastní před notářem dne 5. 8. 2021) a žalovaný jako dlužník, žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že přijal částku 300.000 Kč v hotovosti a zavázal se vrátit ji s dohodnutým úrokem, v hotovosti, jednorázově, v místě bydliště věřitele, dne 30. 9. 2018, a to celkem částku 350.000 Kč.
Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že smlouvu uzavřeli žalobce jako věřitel (podpis uznal za vlastní před notářem dne 5. 8. 2021) a žalovaný jako dlužník, žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že přijal částku 320.000 Kč v hotovosti a zavázal se vrátit ji s dohodnutým úrokem, v hotovosti, jednorázově, v místě bydliště věřitele, dne 30. 9. 2018, a to celkem částku 370.000 Kč.
Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že smlouvu uzavřeli žalobce jako věřitel (podpis uznal za vlastní před notářem dne 5. 8. 2021) a žalovaný jako dlužník, žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že přijal částku 300.000 Kč v hotovosti a zavázal se vrátit ji s dohodnutým úrokem, v hotovosti, jednorázově, v místě bydliště věřitele, dne 15. 1. 2019, a to celkem částku 320.000 Kč.
Výzvou ze dne 5. 11. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky.
Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že účastníci spolu uzavřeli 3 smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. Na základě smluv poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 300.000 Kč, 320.000 Kč a 300.000, žalovaný se zavázal vrátit zapůjčené finanční prostředky s úroky, celkem částku 1.040.000 Kč. Žalovaný dohodnuté finanční prostředky nevrátil v dohodnuté době. Včasným neuhrazením se žalovaný dostal s úhradou do prodlení, a to u částky 350.000 Kč dne 1. 10. 2018, u částky 370.000 Kč dne 1. 10. 2018, u částky 320.000 Kč dne 16. 1. 2019. Žalobci proto vznikl nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný žádným způsobem nárok žalobce nezpochybnil ani nevyvrátil. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 4 úkony právní pomoci: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka (odměna ve výši ½), podání žaloby, účast při jednání soudu dne 3. 3. 2022 v době od 8:30 do 9:00 hod. po 12.460 Kč (§ 7), 4x režijní paušál po 300 Kč (§ 13), DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 9.410,10 Kč a zaplacený soudní poplatek 52.000 Kč, celkem 106.220,10 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Soud nepřiznal odměnu za účtovaný úkon: písemné podání ze dne 6. 8. 2021, neboť tímto úkonem žalobce odstraňoval vady svého žalobního návrhu. Jde o neúčelný úkon, kdy již žalobní návrh včetně předložených listinných důkazů měl být bezvadný.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.