9 C 119/2022-38 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 13. 6. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 150 Kč s úrokem z prodlení. Uvedla, že žalovaný nechal stát vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], dne 14. 11. 2019 na střeženém parkovišti. Vozidlo bylo odtaženo a následně umístěno na parkovišti provozované žalobkyní. Odtah byl proveden podle ustanovení § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Dluh žalovaného je tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Celková výše dlužné částky činí 2 150 Kč. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], proti kterému podal žalovaný odpor s tím, že byl sice majitelem vozidla [registrační značka], ale provozovatelem byl pan [jméno] [příjmení]. Vozidlo u žalobkyně vyzvedával [jméno] [příjmení] a podepisoval převzetí. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] bylo odtaženo vozidlo [registrační značka], [značka automobilu], [barva] barvy, z parkoviště na ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] na pokyn Strážníka městské policie. Dne 14. 11. 2019 došlo k vyzvednutí vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, kde vyčíslila odtah vozidla 1 900 Kč, služba parkoviště (parkovné) za 1. až 3. den 250 Kč, parkové za 4. až 180. den 400 Kč a parkovné za každý další i započatý den od 181. dne 50 Kč. Dne 14. 11. 2019 došlo k vyzvednutí vozidla z parkoviště bez uhrazení dlužné částky. Dlužná částka činí 2 150 Kč. Z malého technického průkazu bylo zjištěno, že jako provozovatel vozidla [registrační značka] je uveden žalovaný [celé jméno žalovaného], bytem [adresa žalovaného]. [územní celek] k dotazu soudu uvedlo, že dle výpisu z registru silničních vozidel byl provozovatelem (vlastníkem) vozidla [registrační značka] ke dni 14. 11. 2019 žalovaný [celé jméno žalovaného], narozený 1981. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Z tvrzení žalobkyně doložených listinnými důkazy má soud za prokázáno, že vozidlo žalovaného bylo odstraněno z parkoviště na parkoviště žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, uložil soud tuto povinnost rozsudkem. Úrok z prodlení soud přiznal v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, přičemž výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 500 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 a dále za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.