9 C 178/2022-36 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 22. 5. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 290 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo ] [anonymizováno] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo ], vedené v registru vozidel jako provozované, nemělo v období od 17. 1. 2020 do 9. 5. 2020, kdy byl vlastníkem/provozovatelem žalovaný, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyni vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně žalovanému zaslala výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 29. 9. 2020. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z výzvy ze dne 16. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 17. 1. 2020 do 9. 5. 2020, tj. za 114 dní. Znovu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě písemnými upomínkami. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobkyně na dlužnou částku vyplývá z ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaný, jakožto vlastník (provozovatel) vozidla, neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaný pak nárok žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 4 290 Kč spolu s úrokem z prodlení. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 863 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 156 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 2 769 Kč za cestu [obec] – [obec] a zpět, za 406 km ujetých [značka automobilu], [registrační značka] při průměrné spotřebě 4,5 l /100 km a ceně za 1 l nafty 47,10 Kč a za amortizaci vozidla 4,70 Kč podle vyhlášky č. 116/2022 Sb., dále náhrada za ztrátu času v trvání 12 x 30 min v částce 1 200 Kč (§ 14 odst. 2 a. t.) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 601,02 Kč. Cestovné a ztráta času účtována pouze ve výši 1/6, neboť právní zástupkyně žalobkyně se u zdejšího soudu zúčastnila dalších jednání.