9 C 19/2022-42 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou dne 6. 9. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 423 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo ] [anonymizováno] cm3 do [číslo ] [anonymizováno] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo ], vedené v registru vozidel jako provozované, jehož vlastníkem/ provozovatelem je žalovaný, nemělo v období od 28. 7. 2020 do 13. 11. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyni vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně žalovanému zaslala výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 13. 4. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z výzvy ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 28. 7. 2020 do 13. 11. 2020, tj. za 109 dní. Znovu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě písemnými upomínkami. Ze zprávy Městského úřadu Znojmo, odbor správní, oddělení registru vozidel a registru řidičů, soud zjistil, že v době od 28. 7. 2020 do 13. 11. 2020 byl vlastníkem vozidla [registrační značka] pan [jméno] [příjmení], narozený [rok]. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že ji uzavřeli [jméno] [příjmení], jako prodávající a [celé jméno žalovaného] jako kupující. Předmětem koupě byl [značka automobilu], číslo [číslo ] [anonymizováno], [VIN kód], [registrační značka]. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobkyně na dlužnou částku vyplývá z ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaný, jakožto vlastník (provozovatel) vozidla, neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaný pak nárok žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 5 423 Kč spolu s úrokem z prodlení. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 423 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.