9 C 220/2022-36 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou soudu dne 27. 6. 2022 se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 11 230 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], jako poskytovatel programu [program] [anonymizováno] každý rok (dále jen Program) uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu, na základě které umožnil žalovanému užívat po dobu trvání členství v programu přístroj určený dle požadavků žalovaného specifikovaných v žádosti o členství v programu. K uzavření smlouvy, a tím k členství v programu, došlo prostřednictvím vyplnění žádosti žalovaného o vstup do programu na internetových stránkách původního věřitele a následnou akceptací žádosti ze strany původního věřitele, dle obchodních podmínek platnost smlouvy nastala úhradou prvního členského poplatku a účinnost převzetím vybraného zařízení zákazníkem. Původní věřitel žalovanému poskytl vybraný přístroj, tj. [název přístroje] [anonymizována tři slova] s výrobním [číslo] v hodnotě 17 990 Kč. Žalovaný se zavázal hradit měsíční poplatky za členství v programu, kdy první členský poplatek uhradil před převzetím zařízení, s měsíční splatností. Dle podmínek programu byl žalovaný povinen převzaté zařízení vrátit nejpozději v den skončení smlouvy, v opačném případě byl původní věřitel oprávněn požadovat úhradu hodnoty zařízení, tj. částku ve výši 17 990 Kč. Žalovaný tak byl povinen uhradit hodnotu nevráceného zařízení, která byla v tomto případě vyúčtována v poměrné výši vzhledem k délce užívání přístroje, a to v částce 12 952 Kč, přičemž zbývá uhradit 10 930 Kč. Částka byla vyúčtována fakturou [číslo] dne 10. 12. 2018, splatnou dne 20. 12. 2018. Dále žalobce požaduje přiznat částku 300 Kč, která představuje náklady spojené s vymáháním pohledávky. Původní věřitel postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2020. Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva byla odeslána dne 18. 8. 2020. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování. 3. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: z podmínek programu [program] [anonymizováno] každý rok (tzv.„ program [program]“) soud zjistil, že na základě těchto původní věřitel poskytl žalovanému členství v programu [program], žalovaný se na základě vyplněné žádosti, akceptací této žádosti ze strany původního věřitele a uhrazením poplatku za členství za první měsíc stal členem programu. Člen obdržel požadovaný [program] po úhradě členského poplatku za první měsíc členství, člen je povinen měsíčně hradit členský poplatek, kdy [program] obdrží po podpisu předávacího protokolu, smlouva byla uzavřena na dobu určitou nejpozději do 2 let od uzavření. Nejpozději v den skončení smlouvy byl člen povinen převzatý [program] vrátit na zvolené pobočce původního věřitele. Dle čl. 6 je původní věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a ukončit členovi jeho členství, pokud závažným způsobem nebo opakovaně porušil podmínky členství, kdy za závažné porušení podmínek se považuje prodlení s pravidelnými úhradami členského poplatku. Člen je při ukončení smlouvy povinen vrátit [program] s veškerým příslušenstvím a zároveň dohradit veškeré případné dlužné členské poplatky či jiné závazky vzniklé na základě členství, původní věřitel je v případě nevrácení oprávněn požadovat dle čl. 7 úhradu hodnoty [program] uvedené na předávacím protokolu. Soud měl dále k dispozici fakturu [číslo] z 10. 12. 2018 na částku 12 952 Kč splatnou dne 20. 12. 2018, ze které je patrné, že původní věřitel fakturoval žalovanému dlužnou částku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 22. 7. 2020 a potvrzení o zaplacení úplaty z 30. 7. 2020 má soud za prokázané postoupení pohledávky na žalobce. Přípisem z 18. 8. 2020 bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno postoupení pohledávky žalobci, žalobcem bylo žalovanému postoupení oznámeno spolu s výzvou k plnění dne 18. 8. 2020. 5. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána důvodně. 6. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o poskytování služeb v rámci členství v programu [program] a současně mu předáno zařízení, tj. mobilní telefon [název přístroje] [anonymizována tři slova]. Žalovaný se zavázal hradit za členství v programu měsíční poplatek ve výši 1 090 Kč. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil, současně zařízení nevrátil. Včasným nezaplacením za poskytnuté služby a nevrácené zařízení dle vystavených faktur se žalovaný dostal do prodlení s úhradou, žalobci tak vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný neuvedl žádné skutečnosti, které by nárok žalobce zpochybňovaly či vyvracely. Postoupení pohledávky věřiteli a jeho řádné oznámení žalovanému pak zakládá aktivní legitimaci žalobce k vedení sporu. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v částce 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a DPH 21 % ve výši 252 Kč.