9 C 43/2022-42 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 20. 12. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 23 780 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že vozidla vedená v registru vozidel jako provozovaná, jejichž vlastníkem/provozovatelem je žalovaný, neměla sjednána pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyni vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Jedná se o vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo ] [anonymizováno] cm3 do [číslo ] [anonymizováno] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo ], které nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 30. 8. 2019 do 21. 1. 2020 a od 22. 1. 2020 do 30. 4. 2020. Žalobkyně žalovanému zaslala výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 25. 4. 2020 a dne 13. 1. 2021. Dále jde o vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo ] [anonymizováno] cm3 do [číslo ] [anonymizováno] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo ], které nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020. Žalobkyně žalovanému zaslala výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 1. 9. 2020. Žalovaný uvedl, že o dluhu ví, je ochoten dluh uhradit ve splátkách, nějakou částku již zaplatil. Souhlasí s jednáním v jeho nepřítomnosti, k soudu se nemůže dostavit, nedostane v zaměstnání volno. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z výzvy ze dne 11. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, [registrační značka], a to za nepojištěné období od 30. 8. 2019 do 21. 1. 2020, tj. za 145 dní. Z výzvy ze dne 18. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, [registrační značka], a to za nepojištěné období od 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020, tj. za 107 dní. Z výzvy ze dne 29. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, [registrační značka], a to za nepojištěné období od 22. 1. 2020 do 30. 4. 2020, tj. za 100 dní. Žalobkyně znovu vyzvala žalovaného k úhradě písemnými upomínkami. Ze zprávy [stát. instituce], odbor správní, oddělení registru vozidel a registru řidičů, soud zjistil, že žalovaný byl v době od 30. 8. 2019 do 30. 4. 2020 vlastníkem vozidla [registrační značka] a v době od 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020 vlastníkem vozidla [registrační značka]. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobkyně na dlužné částky vyplývá z ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaný, jakožto vlastník (provozovatel) vozidla, neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaný pak nárok žalobkyně nezpochybnil ani nevyvrátil, uvedl, že ví, že částku dluží. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 23 780 Kč spolu s úrokem z prodlení. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 404 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 952 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 780 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.