9 C 94/2022-68 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 5. 2022 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 120 239 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut na účet úvěr ve výši 86 000 Kč, k vyplacení úvěru došlo dne 21. 4. 2021. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,58 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 738 Kč, splatných vždy k 1. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný neplatil úvěr řádně a včas, uhradil dne 29. 7. 2021 částku 2 750 Kč, dne 30. 7. 2021 částku 5 000 Kč a dne 22. 9. 2021 částku 2 500 Kč, celkem 10 250 Kč. K datu 5. 9. 2021 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyni tak vzniklo právo na smluvní pokutu v celkové výši 1 497 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 600 Kč, na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne 7. 9. 2021 až do jejího úplného zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených důkazů. 3. Z písemného návrhu smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne [datum] a písemného oznámení o schválení úvěru [číslo] ze dne [datum], jehož součástí byl splátkový kalendář, bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 86 000 Kč, s roční procentní sazbou nákladů ve výši 84,90 %, zápůjční úrokovou sazbou ve výši 64,58 % ročně. Žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit celkovou částku 241 680 Kč, a to v 48 měsíčních splátek po 5 035 Kč (žalovaný si sjednal i pojištění, částka tak činila měsíčně 5 738 Kč včetně úhrady za sjednané pojištění) na bankovní účet žalobkyně. Každá měsíční splátka zahrnovala splátku úroků a splátku jistiny v poměru uvedeném ve splátkovém kalendáři. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byť i části kterékoli měsíční splátky vzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku (článek 6. 1.), v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů vzniklo žalobkyni právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku (článek 6. 2.). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byť i části kterékoli splátky bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru u prodlení žalovaného o délce 65 dní (článek 6. 3.). V případě zesplatnění závazku se veškeré dosavadní závazky staly novou jistinou, v případě, že po zesplatnění úvěrovaný nezaplatil dlužnou částku, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny (článek 6. 5.). 4. Ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr splácet ve 48 měsíčních splátkách po 5 738 Kč, že každá z měsíčních splátek zahrnovala pohyblivou platbu na sjednaný úrok a na jistinu a částku 703 Kč na pojištění. První splátka měla být zaplacena 1. 6. 2021, poslední 1. 5. 2025. 5. Z dokladu o vyplacení úvěru žalobkyně bylo prokázáno, že úvěrová částka 86 000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného dne [datum]. 6. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil částku 2 750 Kč dne 29. 7. 2021, částku 2 988 Kč dne 30. 7. 2021, částku 2 012 Kč dne 30. 7. 2021 a částku 2 500 Kč dne 22. 9. 2021, celkem 10 250 Kč. 7. Z písemné upomínky ze dne 2. 7. 2021, dne 2. 8. 2021 a dne 1. 9. 2021 bylo prokázáno, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužných splátek s odkazem na sjednané smluvní sankce. Oznámením ze dne 5. 9. 2021 mu bylo oznámeno zesplatnění dluhu ke dni 5. 9. 2021 a žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu do 10 dnů ode dne odeslání dopisu. 8. Předžalobní výzvou ze dne 13. 4. 2022 byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 9. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila výpis z nebankovního registru klientských informací a výpis z registru SOLUS, kartu klienta a hodnocení klienta, výpis z účtu žalovaného za období od 20. 1. 2021 do 20. 4. 2021. Žalobkyně dále předložila předsmluvní formulář standartních informací o spotřebitelském úvěru, kterým prokazovala poskytnutí veškerých informací o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 12. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 14. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 15. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Z předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy žalobkyně nepostupovala řádně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný v průběhu soudního řízení zůstal nečinný, nevznesl vůči uplatněnému nároku žádnou námitku ohledně její platnosti a nedovolal se neplatnosti smlouvy nebo její části, proto soud posoudil předložené doklady a platnost jednotlivých smluvních ujednání. 18. V daném případě bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným měla být uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 86 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný podle splátkového kalendáře na úvěr uhradil částku 10.250 Kč, neplatil řádně a včas, dostal se do prodlení, proto podle článku 6. 4. uzavřené smlouvy došlo k zesplatnění úvěru. Po komplexním zhodnocení předložených předsmluvních dokumentů, dokladů k prokázání úvěruschopnosti žalovaného a úvěrové smlouvy dospěl soud k závěru, že smlouva nebyla uzavřena platně. Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. 19. Z předložených důkazů je nepochybné, že žalovaný předmětnou smlouvu uzavíral jako spotřebitel. Žalobkyně předložila pouze vybrané pohyby na účtu z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od 20. 1. 2021 do 20. 4. 2021, ze kterého bylo zjištěno, že mu každý měsíc přichází částka cca 19 000 Kč od firmy [právnická osoba] Žalobkyně neprokázala, jaké pohyby na účtu měl žalovaný. Zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti spotřebitele nelze bez dalšího omezit pouze na zkoumání jeho měsíčního příjmu, je nutné zohlednit rozumné náklady na běžné živobytí (bydlení, výživné, krytí základních životních potřeb) a celkovou finanční situaci spotřebitele, pokud ji má věřitel k dispozici. Žalovaný uvedl ve formuláři hodnocení klienta, že je zaměstnán u firmy [právnická osoba], [obec], v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou s datem nástupu 1. 2.