CS · EN DE FR brzy

11 C 193/2023-40 — Okresní soud ve Znojmě

ECLI: ECLI:CZ:OSZN:2023:11.C.193.2023.1
Datum: 2023-10-23
Předmět: určení vlastnictví; osvobození od soudního poplatku
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ z. č. 40/1964 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 143 z. č. 89/2012 Sb."]
["jmění""notářský zápis""smlouva darovací""smlouva kupní""společné jmění manželů""věcná břemena"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: určení vlastnictví; osvobození od soudního poplatku. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § (40/1964 Sb.), § 80 (99/1963 Sb.), § 143 (89/2012 Sb.).
Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 7. 7. 2023. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že žalobce dne 17. 11. 2000 v době trvání manželství mezi ním a první žalovanou uzavřel kupní smlouvu, kterou prodávající [jméno] [příjmení] prodal nemovitosti, o které v řízení běží do vlastnictví první žalované. V kupní smlouvě byla sjednána kupní cena 1 200 000 Kč. V této smlouvě bylo uvedeno, že před podpisem smlouvy zaplatila kupující prodávající část kupní ceny ve výši 400 000 Kč, což bylo potvrzeno podpisem prodávajícího na kupní smlouvě. Kupující se zavázal, že zbytek kupní ceny zaplatí prodávající nejpozději do dvou měsíců po doručení rozhodnutí katastrálního úřadu o vkladu vlastnického práva z této smlouvy. Úvěr na zaplacení kupní ceny byl splácen za trvání žalobce a první žalované, poslední splátka úvěru byla zaplacena v měsíci září 2019. Vklad z této kupní smlouvy byl učiněn s právními účinky vkladu 20. 11. 2000. Vzhledem k datu uzavření smlouvy soud přisvědčil právnímu názoru žalobce a podřadil situaci do režimu občanského zákoníku zákona č. 40/1964 Sb., v tehdy platném znění. Podle § 143 odst. 1 písm. a) tohoto občanského zákoníku společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Podle § 143a odst. 1 manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Podle odst. 2 téhož ustanovení manželé mohou dále smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Podle třetího odstavce téhož ustanovení muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství, mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně. Podle ustanovení § 144 pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. Podle § 148 odst. 1 soud může ze závažných důvodů na návrh některého z manželů zúžit společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. Z uvedeného vyplývá, že kupní smlouva, kterou měla první žalovaná nabít do svého výlučného vlastnictví nemovité věci, o které běží, byla uzavřena za trvání manželství první žalované a je tedy nepochybné, že kupní cena byla placena ze společných prostředků, jak uvádí § 143 odst. 1 písm. a) tohoto občanského zákoníku. Žaloba směřuje proti druhému žalovanému. Vzhledem k tomu, že první žalovaná a druhý žalovaný uzavřeli darovací smlouvu, jejímž předmětem jsou tyto nemovité věci. Podle ustanovení § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Na základě darovací smlouvy je v katastru nemovitostí probíhalo řízení o vkladu vlastnického práva ve prospěch druhého žalovaného. Z výpisu z katastru nemovitostí tedy vyplývá aktuálně, že zápis v katastru nemovitostí je nesprávný co do uvedení vlastníka, naléhavý právní zájem vyplývá právě z právní jistoty zápisu katastru nemovitostí. Žalovaným se nepodařilo tvrzený stav vyvrátit žádným důkazem, ani žalobním tvrzením, soud tedy žalobě vyhověl. Výrok o nákladech řízení potom vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšný žalobce se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, neúspěšní žalovaní tento nárok nemají.

Citovaná ustanovení

§ (40/1964 Sb.)§ 143 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 80 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.