12 C 101/2023-37 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 17.515,42 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]) se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], s žalovaným dne [datum] uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 18.037,42 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 18.037,42 Kč a splatností dne 22. 9. 2022. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 22. 9. 2022. Žalovaný do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky ve výši 18.037,42 Kč nevrátil. Následně pak došlo k postoupení pohledávky smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o tomto byl žalovaný informován. Žalovaný splácel nepravidelně a dostal se do prodlení. 2. Žalovaný ve věci uvedl, že se jednalo o smlouvu uzavřenou přes internet, žalobce po něm nepožadoval doložení výdělku, pracovní smlouvy, pouze zde byl požadavek na ofocení občanského průkazu, žádné jiné doklady žalobci nedokládal. Žalovaný navštívil internetové stránky [právnická osoba] [příjmení], projevil zájem o poskytnutí úvěru, následně mu volala operátorka, která po něm požadovala, aby na mobilní telefon nafotil občanský průkaz a emailem toto zaslal věřiteli, jednali o zapůjčení částky 10.000 Kč, žádné příjmy ani výdaje či osobní poměry žalovaný nedokládal a věřitel to nechtěl. Nepředkládal ani pracovní smlouvu, doklady o bydlení. Následně pak mu byla vyplacena částka 10.000 Kč, kterou potom splácel a následně dál čerpal, zaplatil mnohem víc, než vyčerpal. V době uzavírání tohoto případu měl ještě další úvěr u [právnická osoba] [anonymizováno], ze strany věřitele se jej nikdo neptal, zda nemá nějaký další úvěr, nechtěli žádné doklady. 3. Z předloženého výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem 45.834 Kč, čerpal celkem částku 23.400 Kč. 4. Z předložené smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta možnost čerpat finanční prostředky až do výše 80.000 Kč, úvěr bude úročen sazbou 10,5 % měsíčně (tedy 126 % ročně). Žalovaný se zavázal hradit čerpané částky ve splátkách ve výši 11 % dlužné částky, minimálně 1.000 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. 5. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 8. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 10. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 11. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Soudu nebylo prokázáno, že by předchůdce žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy např. výplatní pásky žalovaného, jeho osobní poměry, jeho výdaje apod. 14. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná. 15. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 23.400 Kč, na kterou splatil 45.834 Kč. Žalovaný tak již nic nedluží, proto byla žaloba posouzena jako nedůvodná a zamítnuta. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, kdy žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, žádné prokazatelné náklady spojené s řízením nevznikly.