12 C 194/2023-59 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou soudu podanou dne [datum] se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovaným zaplatit mu 126.392 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že žalobce v období od června 2020 do dubna 2022 opakovaně zaslal bezhotovostními platbami na bankovní účet žalované 2) částku v celkové výši 337.142 Kč. Z toho však dohledal doklady pouze na platby ve výši 182.000 Kč. Žalobce tak učinil na základě prosby dcery žalovaných, paní [jméno] [celé jméno žalované], ve snaze jí finančně pomoci touto zápůjčkou. Částky touto sumou tvořené žalovaná 2) přijala jako vdaná, finanční prostředky tak byly žalobcem poskytnuty současně i jejímu manželovi, tedy žalovanému 1). Žalovanými bylo žalobci dne [datum] z částky 182.000 Kč bezhotovostními převody vráceno celkem 55.608 Kč. Žalobce tak vůči žalovaným uplatňuje touto cestou svou pohledávku ve výši 126.392 Kč. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podali žalovaní odpor, v němž uvedli, že nárok žalobce neuznávají. Žalovaná 2) uvedla, že dcera ji požádala, jestli může její účet použít k přijetí platby od [celé jméno žalobce], žalovaná s tím souhlasila. Vždy, když peníze na účet přišly, dala je žalovaná dceři. Účet žalované tak posloužil pouze coby platební místo. Stejně tak byl účet žalované použit k platbě částky 55.608 Kč, když ji o to dcera požádala. Žalovaní souhlasí s tvrzením žalobce, kdy žalobce uvedl, že finanční prostředky vyplatil na základě zápůjčky sjednané s paní [jméno] [celé jméno žalované]. Pokud byla platba činěna na základě smlouvy o zápůjčce mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalované], což sám žalobce v žalobě výslovně uvedl, tak se jednalo o plnění, které právní důvod, tj. zápůjčku. Žalovaným tak nevzniklo žádné obohacení. Plněním z účtu žalované 2) pak nedošlo ke vzniku fikce uznání závazku, kdy podle judikatury je nezbytným předpokladem pro uznání dluhu vědomost dlužníka o výši dluhu, přičemž o dluhu a jeho výši žalobce referoval až v předžalobní výzvě. Navíc podotkli, že pokud není čas plnění dohodnut (což u bezdůvodného obohacení typicky nebývá), tak se závazek stává splatným okamžikem, kdy věřitel požaduje plnění – typicky písemnou výzvou. Dále žalovaný č. 1 uvedl, že o domluvě mezi žalovanou č. 2 a dcerou nic nevěděl. 3. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že žalované osobně nezná. Jednou viděl p. [celé jméno žalovaného], když jel k nim řešit tuto věc, to mu zabouchl dveře. Jejich dceru zná (míněna [jméno] [celé jméno žalované] – pozn. soudu), protože to byla kamarádka, zná ji z [obec]. Ona v tu dobu byla v insolvenci, s čímž chtěla nějakým způsobem pomoct. Byli v kamarádském vztahu. Takto řešili, poté jí insolvenci zrušili, načež pohledávky zahrnuté do insolvence žalobce od věřitelů odkoupil, aby ji neexekuovali nebo to z ní nevymáhali. Podle tvrzení žalobce byl v tu dobu domluven s dcerou [jméno] [celé jméno žalované] na tom, že její rodiče vlastní byt ve [obec], ona má nárok na 1/3 bytu, protože má ještě bratra a sestru, který mají mít každý 1/3. Takže byli domluveni, že pohledávky odkoupené žalobcem budou použity jako úhrada kupní ceny za její třetinu bytu, který měl žalobce koupit od jejích rodičů. To bylo domluveno s [jméno] [celé jméno žalované]. Žalobce její rodiče neznal. U jedné domluvy ještě byla její sestra. Rodiče u toho nebyli. Jmenovaná posléze přestala komunikovat s žalobcem poté, co už došlo k úhradě sporných peněz. To bylo v průběhu roku 2020 a 2021 nebo tak nějak, bylo to delší časové období v řádu let. Napřed žalobce vykupoval pohledávky, to bylo nějak v roce 2020, potom došlo k nějakým zápůjčkám i v hotovosti, které žalobce neřeší, řeší jenom to, co bylo v rámci převodu na účet, což mu tvrdila, že o tom vědí i její rodiče. Takto došlo k zápůjčkám a ještě k nějakému dalšímu plnění, pak začal tlačit na to, aby došlo k podpisu nějaké smlouvy o tom, že se započte tato částka jako kupní cena na ten byt, kdy ještě měl žalobce asi 300 tisíc Kč doplácet. Bylo totiž dohodnuto, že by žalobce žalovaným doplatil ještě 300.000 Kč a oni by převedli na žalobce třetinu bytu, která by měla náležet [jméno] [celé jméno žalované]. Ta chtěla tyto peníze poslat předem, což už žalobce odmítl, že peníze jí poskytne až potom, co budou podepsány smlouvy. To se táhlo asi dva měsíce a vyšumělo to, [jméno] [celé jméno žalované] s ním přestala komunikovat. Byt patřil jejím rodičům – žalovaným. To si ověřoval. Jednání probíhala osobně, ale žalobce má uloženou komunikaci třeba na instagramu nebo na watshapu, kde řešili prodej bytu. Komunikace probíhala mezi žalobcem a dcerou [jméno], s žalovanými žalobce nejednal nikdy. Ona ([jméno] [celé jméno žalované]) mu řekla, že je s nimi na všem domluvená, říkala mu, že její otec má nějaké zdravotní problémy a že se nemůže s nikým scházet. Žalobce uvedl, že odkoupil od věřitelů pohledávky za [jméno] [celé jméno žalované] v hodnotě 700.000 Kč, dohodli se, že tyto pohledávky budou mít režim zápůjček, které [jméno] [celé jméno žalované] uhradí žalobci tak, že mu převede svůj podíl z bytu rodičů a ještě jí vyplatí 300.000 Kč. S žalovanými žalobce osobně nejednal. Asi půl roku potom, co si ho [jméno] [celé jméno žalované] všude zablokovala a přestala s ním komunikovat, tak se ji žalobce snažil nějak kontaktovat, aby to dořešili, ale to odmítala. Žalobce se proto stavil k jejím rodičům, to mu otevřel její otec a když mu žalobce řekl, co jde řešit, tak mu zabouchl dveře. Číslo účtu, na který má posílat finanční prostředky, dala žalobci [jméno] [celé jméno žalované], řekla mu i částky, které má posílat, na všem byli vždycky domluveni. To bylo v rámci nějakých jejích potřeb. Ona v tu dobu nepracovala, tak především na zabezpečení jejích potřeb. [jméno] [celé jméno žalované] ho kontaktovala většinou komunikací na watshapu nebo na instagramu nebo osobně, řekla mu, že potřebuje peníze a kolik a jak jí částku má předat. Také ho informovala v době, kdy koupil její pohledávky, že na ni mají rodiče převádět jejich byt, kdy původně ještě dříve chtěla, že její rodiče budou ten byt prodávat a půjdou bydlet jinam, chtěla, aby jim žalobce prodej zajistil. Žalobce byl tedy informován, že žalovaní v tom bytě bydlí. I její sestra chtěla za svůj podíl na bytě peníze a za svůj díl z prodeje toho bytu si chtěla koupit nějaký menší dům. Dále žalobce uvedl, že mu nebyly žádné peníze vráceny, peníze, který mu posílali žalovaní, byly určeny na to, že jejich dcera potřebovala třeba koupit něco na internetu a zaplatit to online, takže na to žalobci byly převedeny peníze, to je těch přibližně 50.000 Kč. Žalobce doplnil, že tím myslí částku uvedenou ve výzvě k vrácení peněz, tedy částku 55.608 Kč, kdy v době, když nebyla [jméno] [celé jméno žalované] v [obec], ale ve [obec] a chtěla něco zaplatit přes internet, tak její rodiče to neuměli a ona neměla účet, tak její rodiče žalobci poslali peníze a on jí to zaplatil online. To bylo několik částek. Peníze posílali její rodiče nebo ona. Její matka má jenom jeden účet, z něhož mu došly peníze, za které žalobce pak online zaplatil nějaké věci, který si chtěla [jméno] [celé jméno žalované] koupit. Takto to bylo domluvené, ještě než mu peníze přišly na účet. 4. Soudu byly předloženy listinné důkazy. 5. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že žalobce poukázal na účet vedený na jméno žalované 2) platby v různých výších, a to dne [datum] částku 3.500 Kč, dne [datum] částku 1.000 Kč, dne [datum] částku 500 Kč, dne [datum] částku 2.000 Kč, dne [datum] částku 2.000 Kč, dne [datum] částku 12.000 Kč, [datum] částku 1.500 Kč, dne [datum] částku 2.000 Kč, dne [datum] částku 2.000 Kč, dne [datum] částku 10.000 Kč, dne [datum] částku 1.000 Kč, dne [datum] částku 8.000 Kč, dne [datum] částku 80.000 Kč, dne [datum] částku 6.900 Kč, dne [datum] částku 6.000 Kč, dne [datum] částku 30.000 Kč, dne [datum] částku 11.300 Kč, dne [datum] částku 1.000 Kč, dne [datum] částku 1.300 Kč, celkem tedy částku 182.000 Kč. 6. Jak plyne z výpisu o úhradě částky 80.000 Kč dne [datum], tato platba byla ze strany žalobce označena jako„ Zápůjčka [příjmení a jméno] [jméno]“ (č.l. 22 spisu). 7. Ze zprávy [název banky] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že účet č. [bankovní účet] je vlastnictvím žalované 2). Na tento účet byly skutečně připsány platby výše uvedené. 8. Z elektronického platebního rozkazu vydaného Okresním soudem ve [obec] dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zjištěno, že bylo uloženo žalované [jméno] [celé jméno žalované] zaplatit žalobci [celé jméno žalobce] částku 536.787,34 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. 9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná. V řízení bylo skutkově prokázáno, že žalobce uzavřel smlouvy o zápůjčkách s [jméno] [celé jméno žalované], která je dcerou žalovaných, s žalovanými nijak ve věci nejednal, finanční prostředky zasílal na účet žalované 2) na pokyn a po vzájemné dohodě s [jméno] [celé jméno žalované]. 10. Žalobce sám pak tvrdí, že žalovaným tímto vzniklo bezdůvodné obohacení. 11. Podle § 2991 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na ú