12 C 71/2023-95 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou soudu podanou dne 29. 9. 2022 navrhl žalobce uložení povinnosti žalované zaplatit mu dlužnou částku 22.643,90 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že , právnická osoba, ., IČO: , IČO, . uzavřela se žalovanou dne , datum, rámcovou smlouvu o finančních službách, na základě které , právnická osoba, a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o účtu, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení účtu č. , č. účtu, . Dále , právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o kontokorentním úvěru, kterou poskytla žalované na jejím účtu kontokorentní úvěr až do výše 20.000 Kč s úrokem 18,9 % ročně s tím, že se žalovaná zavázala splatit úvěr – jeho čerpanou částku včetně úroků a cen za služby nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu. Žalovaná však smluvní ujednání mezi stranami porušila a překročila sjednanou výši kontokorentu, nevyrovnala nepovolené přečerpání na účtu a takto vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 22.643,90 Kč. Při prodlení s placením úvěru v dohodnutém termínu byl věřitel oprávněn požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, proto po zesplatnění převedla , právnická osoba, pohledávku z účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. , č. účtu, a úvěr k datu 2. 7. 2021 zesplatnila. Následně pak , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a žalobce uzavřeli dne 27. 10. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu 22.643,90 Kč, úrok 8,5 % ročně z částky 22.643,9 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 22.643,90 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %. Žalovaná byla písemně upomínána o plnění.Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná odpor s odůvodněním, že předmětnou pohledávku splatila, po výzvě k úhradě dluhu ze dne 3. 7. 2021 se obrátila na , Jméno zainteresované osoby 1/0, , , Anonymizováno, , jméno FO, ., IČO: , IČO, , jehož byla členkou, aby ji pomohl s vyřízením a uhrazením dluhu. Tento začal jednat s původním věřitelem a splácet dluh žalované, kdy , tituly před jménem, , Jméno zainteresované osoby 1/0, hradil dluh žalované několika dílčími platbami a celý dluh žalované splatil, čímž došlo k zániku žalované pohledávky. Jednotlivé platby byly provedeny z několika účtů, a to včetně účtu , právnická osoba, ., kdy soudu předložil potvrzení o provedených platbách ze dne 24. 8. 2021, 21. 9. 2021 a 27. 9. 202, které byly odeslány z účtu paní , jméno FO, , na účet č. , č. účtu, . Dále pak namítl, že nebyla dostatečně prozkoumána úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované. Tímto porušením povinnosti žalobce posoudit úvěruschopnost žalované byla dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru způsobena neplatnost smlouvy.Žalobce nesouhlasí se závěrem žalované, že pohledávka zanikla. Úhrady uvedené žalovanou byly zaslány na účet, který se k souzenému nároku neváže. Těmito úhradami nemohl být hrazen závazek žalované, který byl veden původně na bankovním účtu č. , č. účtu, . Po nezaplacení dluhu na účtu byl celý dluh převeden na evidenční účet č. , č. účtu, . Platbami soudu doloženým v zdůvodnění odporu byl hrazen jiný úvěr žalované.Soudu byly předloženy listinné důkazy, kdy žalobce soudu doložil rámcovou smlouvu o finančních službách ze dne , datum, , z níž bylo zjištěno, že mezi , právnická osoba, ., a žalovanou byla uzavřena smlouva o vedení účtu č. , č. účtu, , dále byla předložena smlouva o kontokorentním úvěru na tomto účtu ve výši 20.000 Kč.Soudu byly předloženy výpisy z účtu, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná čerpala finanční prostředky na účtu tak, že zde vznikl záporný zůstatek 22.273,72 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 8. 11. 2021 soud zjistil, že pohledávka z tohoto titulu byla postoupena na žalobce a žalovaná o tomto byla vyrozuměna.Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 6. 6. 2023 soud zjistil, že mezi tímto subjektem a žalovanou byly vedeny tyto smlouvy:Kartový úvěr č. , č. účtu, – založený , datum, , zrušený , datum, .Úvěr pro fyzickou osobu účet č. , č. účtu, – založený , datum, , zrušený , datum, .Úvěr pro fyzickou osobu účet č. , č. účtu, – založený , datum, , zrušený , datum, .Úvěr pro fyzickou osobu účet č. , č. účtu, – založený , datum, , zrušený , datum, .Úvěr pro fyzickou osobu účet č. , č. účtu, – založený , datum, , zrušený , datum, .Úvěr pro fyzickou osobu účet č. , č. účtu, – založený , datum, , zrušený , datum, .Úvěr pro fyzickou osobu účet č. , č. účtu, – založený , datum, , zrušený , datum, .Jelikož klient svou pohledávku z poskytnutého kontokorentního úvěru neuhradil v dohodnuté lhůtě, byla tato pohledávka v souladu s úvěrovou smlouvou a obchodními podmínkami , Anonymizováno, , administrativně převedena na tzv. evidenční pohledávku č. , č. účtu, .Z dokladů předložených žalovanou bylo zjištěno, že za žalovanou byly poukazovány finanční prostředky na úhradu úvěru č. , č. účtu, , tedy na jiný úvěrový případ.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr v podobě možnosti přečerpat stav finančních prostředků na běžném účtu až do záporného zůstatku ve výši 20.000 Kč. Žalovaná neplnila svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácela. Dluh za žalovanou byl postoupen žalobci. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaná žádným způsobem nezpochybnila ani nevyvrátila. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, kdy jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná je starobní důchodkyní, která je nepohyblivá, má zhoršený zdravotní stav a pobírá proto příspěvek na péči III. Stupně, mimo to pobírá starobní důchod, soudu byly doloženy její výdaje, kdy bylo prokázáno, že její příjmy činí 33.853 Kč měsíčně, měsíční výdaje 30.300 Kč. Ve vztahu k tomuto a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žalované pak bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II.