14 C 135/2023-87 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou soudu podanou dne 7. 3. 2023 navrhla žalobkyně uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí dlužnou částku 18 601,47 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s., IČO: , IČO, uzavřela se žalovaným dne 22. 7. 2014 smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru, kterou poskytla žalovanému na jeho účtu kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč s úrokem 18 % ročně s tím, že se žalovaný zavázal splatit úvěr průběžně, a to vkladem v jakékoliv výši ve prospěch účtu žalovaného. Úvěr byl zřízen a veden na účtu žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný však smluvní ujednání mezi stranami porušil a překročil sjednanou výši kontokorentu, nevyrovnal nepovolené přečerpání na účtu a takto vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 18 601,47 Kč. Při prodlení s placením úvěru v dohodnutém termínu byl věřitel oprávněn požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, proto úvěr k datu 7. 8. 2020 zesplatnil a současně odstoupil od smlouvy o Účtu. Následně pak , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., IČO: , IČO, a žalobkyně uzavřeli dne 17. 12. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu 18 601,47 Kč, úrok 8,25 % ročně z částky 18 601,47 Kč od 8. 8. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 18 601,47 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %. Žalovaný byl písemně upomínán o plnění.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor s odůvodněním, že si není vědom toho, že by byl s bankou od roku 2015 v jakémkoliv smluvním vztahu, kdy mělo dojít k ukončení smlouvy, jelikož banka mu nebyla schopna, poté, co nahlásil ztrátu debetní karty, vystavit kartu novou. Na to konto požádal o ukončení smlouvy a měl za to, že k ukončení došlo, jelikož banka s ním od té doby nikterak nekomunikovala, přestože má bydliště stále na stejné adrese. Navrhl, aby soud žalobu zamítl. U jednání soudu právní zástupce žalovaného namítl jednak neplatnost smlouvy o kontokorentu, protože žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného a také vznesl námitku promlčení.3. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že by řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy soudu dodatečně k tomuto doložila doklady a dále k námitce promlčení uvedla, že tuto nepovažuje za důvodnou, když pohledávka byla zesplatněna až v roce 2020 a následně řádně uplatněna u soudu.4. Soudu byly předloženy listinné důkazy, kdy žalobkyně soudu doložila smlouvu o zřízení a vedení u konta ze dne 22. 7. 2014, z níž bylo zjištěno, že mezi , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., a žalovaným byla uzavřena smlouva o vedení účtu č. , č. účtu, , dále byla předložena smlouva o kontokorentním úvěru na tomto účtu ve výši 5 000 Kč.5. Soudu byly předloženy výpisy z účtu, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný čerpal finanční prostředky na účtu tak, že zde vznikl záporný zůstatek 18 601,47 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 28. 12. 2021 soud zjistil, že pohledávka z tohoto titulu byla postoupena na žalobkyni a žalovaný o tomto byl vyrozuměna.7. Z oznámení o zesplatnění kontokorentního úvěru a odstoupení od smlouvy o vedení účtu bylo zjištěno, že kontokorentní úvěr byl prohlášen za splatný ke dni 7. 8. 2020 a s účinností ke dni 1. 9. 2020 odstoupeno od smlouvy o vedení účtu č. , č. účtu, .8. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr v podobě možnosti přečerpat stav finančních prostředků na běžném účtu až do záporného zůstatku ve výši 5 000 Kč. Žalovaný neplnila svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Dluh za žalovaným byl postoupen žalobkyni. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o argumenty žalovaného, ty soud nepovažuje za důvodné. Žalobkyně řádně doložila, že úvěruschopnost byla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně zkoumána, ať už lustrací v insolvenčním rejstříku, v systému CCB a v systému SOLUS, tak výpisy z účtu žalovaného, kde byly zřejmé obraty na tomto účtu, zejména pak příjmy žalovaného, dle kterých byl jistě schopen poskytnutý kontokorentní úvěr řádně splácet. Také námitka promlčení je v daném případě nedůvodná. Pohledávka byla zesplatněna k datu 7. 8. 2020, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl soudu doručen 7. 3. 2023, tedy pohledávka byla uplatněna u soudu včas. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 870,42 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, dále se tyto náklady skládají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 601,47 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.. Dále byly přiznány 3 úkony právní pomoci (účast u jednání dne 4. 10. 2023 a dne 17. 10. 2023, vyjádření žalobkyně ze dne 29. 5. 2023) po 1 860 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7), 3x režijní paušál po 300 Kč, náhrada za ztrátu času stráveného na cestě z Brna do Znojma a zpět za 12 půlhodin po 100 Kč. Náhrada cestovních výdajů zástupce žalobkyně k jednání soudu dne 4. 10. 2023 a dne 17. 10. 2023 v celkové délce 280 kilometrů, osobním motorovým vozidlem tovární značky Škoda Karoq registrační značka , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s doloženou průměrnou spotřebou 4,8 litrů motorové nafty na 100 kilometrů při vyhláškové ceně 34,40 Kč za litr, z titulu základní sazby náhrad žalobkyni náleží částka 1 456 Kč (280 kilometrů x 5,20 Kč) a za spotřebované pohonné hmoty částka 466 Kč. Zástupce žalobkyně řádně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21 % DPH ze základu 10 802 Kč částka 2 268,42 Kč. K aplikaci § 14b a. t. bylo přistoupeno proto, že dané řízení bylo zahájeno návrhem podaným mj. u Okresního soudu ve , adresa, na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Za písemné podání ve věci samé ze dne 17. 10. 2023 odměna přiznána nebyla. Náklad za tento úkon právní služby byl způsoben výhradně žalobkyní, která měla již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdit a k tomu dokládat, jak byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného.