14 C 94/2023-28 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 27. 2. 2023 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 15 800 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně jako úvěrující uzavřela s žalovaným jako úvěrovaným dne [datum] dle § 2395 a násl. občanského zákoníku Smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání [číslo] [spisová značka] (dále jen " Smlouva o úvěru" nebo " Smlouva). Smlouva byla uzavřena s žalovaným jako podnikatelem a smluvní vztah se tak neřídí zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle Smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému účelový úvěr na úhradu nájemného ve výši 8 000 Kč na účet žalovaného sjednaný ve Smlouvě o úvěru, a to dne [datum]. Žalovaný převzal závazek tento úvěr splatit jednorázově do doby splatnosti úvěru dne 16.01.2023, tj. do 25 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru žalovanému. Nedílnou součástí Smlouvy o úvěru jsou Parametry úvěru a Sazebník, které jsou obsaženy v těle samotné Smlouvy o úvěru a se kterými se žalovaný seznámil. Dle čl. III Smlouvy o úvěru je žalobkyně oprávněna požadovat na žalovaném za své služby poplatky dle Parametrů úvěru a Sazebníku. Žalovaný se zavázal dle čl. III. Smlouvy splatit poskytnutou částku úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 700 Kč a dále poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč. V případě dodržení termínu splatnosti úvěru tak měl žalovaný uhradit žalobkyni částku 10 000 Kč. Žalovaný žalobkyni do data splatnosti neuhradil ničeho. Dle čl. VIII.1. Smlouvy – Následky porušení smlouvy a sankce - vznikl žalobkyni nárok na: a) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení (čl. VIII.1.a. Smlouvy), b) náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného s úhradu dlužné částky z úvěru (čl. VIII.1.b. Smlouvy), kdy tyto náklady jsou specifikovány v Sazebníku, c) smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě marného uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení (čl. VIII.1.c. Smlouvy). Podle čl. V.1. Smlouvy má žalobkyně v případě prodlení žalovaného nárok na poplatek za poskytnutí úvěru (bez slevy), neboť žalovaný v důsledku prodlení nárok slevu na poplatku ztrácí. Žalované poplatky (náhrada účelně vynaložených nákladů) podle čl. VIII.1.b. Smlouvy a Sazebníku ve výši 800 Kč jsou tvořeny: a) účtovaným poplatkem za SMS upomínku ve výši 6 x 50 Kč, Stránka č. 3 Verze formuláře:34-a, b) doporučenou písemnou upomínkou ve výši 500 Kč. Dne 17. 2. 2023 byl žalovaný vyzván k zaplacení s upozorněním na případné podání žaloby ze strany žalobkyně. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Ze smlouvy o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. 797B A/150483 soud zjistil, že ji uzavřeli dne [datum] žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, dohodli se na úvěru ve výši 8 000 Kč pro žalovaného, poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 700 Kč, poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr 300 Kč. V bodě VII. 2. smlouvy byly sjednány poplatky: ve výši 500 Kč za odeslání jedné doporučené upomínky, 50 Kč za odeslání jedné sms upomínky. Dále byly v bodě VIII. 1. smlouvy dohodnuty smluvní sankce za porušení povinnosti. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle odst. 4 u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle odst. 5 odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána částečně důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání. Nárok žalobkyně žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Soud však nemůže souhlasit s tvrzením žalobkyně, že se smluvní vztah neřídí zákonem o spotřebitelském úvěru, protože žalovaný vystupoval jako podnikatel. Toto tvrzení je vyvráceno právě citovaným § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., kdy je třeba toto ustanovení vztáhnout právě i na podnikatele, a to, pokud jde o výši smluvní pokuty, resp. doby, kdy je možné požadovat smluvní úrok z prodlení. Poskytnutá jistina byla ve výši 8 000 Kč, smluvní pokutu je tam možné požadovat ve výši jedné poloviny, tzn. v daném případě ve výši 4 000 Kč. Pokud pak jde o smluvní úrok z prodlení, ten je možné požadovat pouze po dobu 90 dnů, dále pak byl přiznán pouze zákonný úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. S ohledem na vše uvedené soud žalobě vyhověl pouze částečně a ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), tak, jak je uvedeno výše ve výrokové části rozsudku, neboť byť byla žalobkyně ve věci úspěšná jen částečně, její míra úspěchu ve věci je vyšší než její neúspěch a žalobkyně má tedy právo na náhradu nákladů řízení v částce 7 341,10 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 800 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 120 Kč ve výši 1 285,20 Kč. Úspěch žalobkyně činil 93,67 %, její neúspěch se pak rovná 6,33 % uplatněného nároku. Po odečtení míry neúspěchu od jejího úspěchu ve věci tak vychází, že žalobkyně má nárok na náhradu 87,34 % vzniklých nákladů řízení, což při celkových nákladech řízení 8 405,20 Kč (tedy 100 %) odpovídá částce 7 341,10 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 148 odstavec 1 o. s. ř.).