21 C 187/2023-70 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem doručeným soudu dne 6. 10. 2022 se žalobkyně ve znění jeho změny ze dne 18. 1. 2023 domáhá zaplacení dlužné částky 43 780 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který byl žalovaným čerpán dne [datum], žalovaný se dostal do prodlení s vrácením jistiny a sjednaných poplatků dne 12. 9. 2021. Žalobkyně žádá o zaplacení poskytnuté jistiny ve výši 30 000 Kč, dále 7 890 Kč za sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru, částky 1 155 Kč za poplatek za sjednanou službu„ Presto“, částky 2 065 Kč za poplatek za odeslání 28 SMS zpráv a 31 e-mailových zpráv a 10 telefonátů za dobu od 13. 9. 2021 do 26. 11. 2021 (tj částky 59 dní x sjednaných 35 Kč denně) a dále sjednané smluvní pokuty dle článku 6.4VOP a čl. 3 sazebníku poplatků za dobu od 12. 9. 2021 do 11. 12. 2021 v sazbě 0,1% denně z dlužné jistiny 30 000 Kč, a to v částce 2 670 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených důkazů. 3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru, sazebníku soud zjistil, že mezi účastníky byla na dálku dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 30 000 Kč spolu s poplatky ve výši 7 365 Kč do 12. 9. 2021, součástí smlouvy byl sazebník z č. l. 57 – 58 i všeobecné obchodní podmínky z č. l. 43 - 45 Smlouva dále obsahovala i prohlášení žalovaného, že je dále i seznámen s formulářem pro standardní informace a souhlasem se zpracováním a uchováním osobních údajů, které žalobkyně též předložila na č. l. 34-36 a č. l. 40-41. 4. Z kopie občanského průkazu soudu zjistil, že žalobkyně měla k dispozici občanský průkaz žalovaného. Soudu dále bylo předloženo vyjádření z č. l. 46 – 49, kde žalobkyně tvrdí obecná pravidla při posuzování úvěruschopnosti žalobkyní. 5. Z přehledu bankovních transakcí z č. l. 28 soud zjistil čerpání poskytnuté jistiny žalovanému celkem ve výši 30 000 Kč dne 23. 8. 2021 na č. ú. [bankovní účet], tj. na číslo účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě shora, bylo tak doloženo tvrzené čerpání úvěru žalovaným v plné výši. 6. V listině nazvané„ Identifikované příjmy“ s logem„ Flexifin“ v pravém horním rohu je tvrzeno, že byla ověřována úvěruschopnost nějakého spotřebitele s uvedením mj. čísla účtu, na který byl čerpán úvěr shora, je uveden seznam transakcí od srpna 2020 do července 2021 se shrnutím o příjmu spotřebitele ve výši 20 656 Kč. Daná listina je však nedatovaná, nesignovaná a není nijak potvrzená a bez dalšího neprokazuje řádné zkoumání příjmu žalovaného, který mohl např. sdílet bankovní účet s jinou osobou. 7. V listině nazvané„ Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]“ s logem„ [právnická osoba ]“ v pravém horním rohu je tvrzeno, že byla posuzovaná úvěruschopnost žalovaného, který měl žít ve čtyřčlenné domácnosti, výše ověřeného příjmu měla být 20 656 Kč, výše čistého měsíčního příjmu tvrzeného spotřebitelem měla být 21 000 Kč, byl uveden regionální koeficient 1. 3, vypočtený disponibilní příjem 14 800 Kč s údajem o úspěšném posouzení úvěruschopnosti. Touto listinou nebylo prokázáno, zda podklad pro takový výpočet byl relevantní a důvěryhodný. 8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by provedla náležité ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy např. výplatní pásky žalovaného apod. Nijak nebylo ani prokázáno objektivní zkoumání výdajů žalovaného, což by též tvořilo nezbytnou podmínku pro závěr soudu o řádném zkoumání úvěruschopnosti ze strany žalobkyně. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná. 17. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč, na kterou nebylo nic zaplaceno. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze ve výši 30 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. 19. Soud zkoumal splatnost této částky dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalovaného vrátit zaplacenou jistinu podává, že v době blízké uzavření smlouvy disponoval částkou 30 000 Kč. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že bylo v silách žalovaného vrátit 30 000 Kč do požadované doby 12. 9. 2021, tj. v krátké době poté, co je měl prokazatelně k dispozici. Uvedený závěr přitom nekoliduje s neunesením důkazního břemene žalobkyně týkající se zkoumání úvěruschopnosti, neboť se toto vztahuje na naprosto odlišnou skutečnost – na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy vyvinula dostatečné kroky k tomu, aby s předpokladem spotřebování čerpané jistiny na jiný účel řádně posoudila schopnost žalovaného dostát svým závazkům. 20. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 21. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení poplatků ve výši 9 045 Kč, úroku z prodlení z této částky v sazbě 8,5 % ročně od 13. 9. 2021 do zaplacení, poplatků ve výši 2 065 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 670 Kč. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou měly být tyto nároky založ