23 C 3/2023-63 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 23. 9. 2022 se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení celkem částky 25 468 Kč spolu se shora uvedenými zákonnými úroky z prodlení, neboť se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na jejímž základě dodávala do domácnosti žalované elektrickou energii. V období od 1. 12. 2020 do 21. 10. 2021 vznikl žalované za dodanou elektřinu nedoplatek v hodnotě žalované částky, který však žalovaná na základě žalobkyní vystavených faktur ve lhůtě jejich splatnosti neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto o žalobě rozhodoval je na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do sítě nízkého napětí ze dne [datum], [číslo] z obchodních podmínek a ceníku žalobkyně vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované], elektrickou energii v distribuční sazbě D01d při hodnotě hlavního jističe 3x25A. Žalovaná se zavázala platit žalobkyni sjednanou cenu s tím, že byl dohodnut způsob platby měsíčních záloh ve výši 300 Kč. Fakturou ze dne 13. 8. 2021, [číslo] žalobkyně vyúčtovala žalované odebranou elektrickou energii v odečtovém období od 1. 12. 2020 do 9. 8. 2021 v množství 6,778 MWh a ceně 40 303,84 Kč, na kterou byly započteny zaplacené zálohy ve výši 16 520 Kč. Splatnost faktury byla stanovena ke dni 27. 8. 2021. Fakturou ze dne 7. 10. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalované odebranou elektrickou energii za období od 10. 8. 2021 do 29. 9. 2021 v množství 0,248 MWh a ceně 1 685 Kč. V tomto období nebyla zaplacena žádná záloha. Splatnost faktury byla stanovena ke dni 21. 10. 2021 O úhradu vystavených faktur byla žalovaná upomínána výzvami ze dne 26. 10. 2021 a 23. 5. 2022 4. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2021, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 5. Po provedeném dokazování má soud za nepochybné, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo podle § 50 odst. 2 energetického zákona k uzavření smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny. Na základě této smlouvy vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni dohodnutou cenu za odebranou elektrickou energii, cenu za sjednané systémové služby a cenu za její distribuci. Provedeným dokazováním pak bylo zjištěno, že žalovaná v období od 1. 12. 2020 do 29. 9. 2021 odebrala od žalobce elektrickou energii v celkovém množství 7,026 MWh a ceně 41 988 Kč, přičemž dohodnuté zálohy pokryly pouze část ceny odebrané elektrické energie, v důsledku čehož došlo ke vzniku nedoplatku, který však žalovaná po provedeném odečtu elektrické energie neuhradila. Žalovaná tuto skutečnost v řízení nijak nezpochybnila a ani netvrdila, že by došlo k zániku vymáhaného pohledávky, proto soud podané žalobě zcela vyhověl. 6. Nezaplacením vystavených faktur ve lhůtě jejich splatnosti se žalovaná následujícího dne po marném uplynutí stanovené lhůty k úhradě jednotlivé faktury ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně tak má dle § 1970 občanského zákoníku právo i na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, jak je uvedeno výše, neboť žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto vůči žalované právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 300 Kč za úkon, paušální náhrada hotových výdajů za tyto tři úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč za úkon, zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši 1 019 Kč a 21% DPH ve výši 252 K. Žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru použitém opakovaně v desítkách obdobných u soudu podaných žalobách, soud proto při rozhodování o nákladech řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu