23 C 68/2022-57 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou 2. 12. 2022 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 45 646,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 2. 2021 do zaplacení, neboť mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém [úvěr] [anonymizováno] [číslo] na jejímž základě umožnil žalobce žalovanému čerpat finanční prostředky do sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný za dobu trvání smlouvy čerpal částku celkem 196 950,01 Kč, dalších 4 613 Kč za něj žalobce uhradil za poplatky za výběr z bankomatu. Žalovaný ve splátkách uhradil jen 151 304 Kč a jelikož se dostal do prodlení s více jak dvěma splátkami, využil žalobce svého oprávnění vyplývajícího ze smluvních podmínek a od smlouvy o úvěru dne [datum] odstoupil. V rámci podané žaloby požaduje žalobce jen úhradu dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě k výzvě soudu nevyjádřil, k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil (dostavil se až po jeho skončení), soud proto o žalobě rozhodl jen na základě žalobcových skutkových tvrzení a na základě žalobcem předložených důkazů.. 3. Provedeným dokazováním smlouvou o spotřebitelském úvěru [úvěr] [číslo] ze dne [datum] a ze Všeobecných smluvních podmínek [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr sestávající z účelově vázané části na nákup zboží v ceně 20 598 Kč a z revolvingového úvěru s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal účelový úvěr splácet měsíčnímu splátkami po 1 280 Kč. Výše měsíčních splátek pro případ čerpání revolvingového úvěru byla stanovena buď minimální částkou jejíž výše byla odvislá od výše dluhu na počátku měsíce, popřípadě sazbou 4 % z čerpaného úvěru pro případ, že výše dlužné částky přesáhla 20 000 Kč. Pro případ prodlení s úhradou dvou splátek současně či jedné splátky po dobu delší jak tři měsíce bylo ujednáno právo žalobce od smlouvy o úvěru odstoupit. Z výpisu z úvěrového účtu vzal soud za prokázané, že žalovaný čerpal prostřednictvím uzavřené úvěrové smlouvy celkem částku 196 950,01 Kč s tím, že dále byly z úvěru hrazeny poplatky za výběr ve výši 4 613 Kč. Dopisem ze dne 2. 2. 2021 žalobce z důvodů prodlení žalovaného se splátkami od smlouvy o úvěru odstoupil. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 6. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 7. Z provedeného dokazování vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které žalobce umožnil žalovanému opakovaně čerpat své finanční prostředky. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný takto prostřednictvím žalobce čerpal celkem částku 201 563,01 Kč. Na základě § 2395 občanského zákoníku a na základě uzavřené úvěrové smlouvy tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu s dohodnutým úrokem formou stanovených měsíčních splátek. Bylo tedy na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že tuto povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy řádně a včas splnil. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, soud proto vyšel z toho, že poskytnutý úvěr byl splacen toliko částečně, a to v rozsahu tvrzeném žalobcem, kdy dlužná zůstala žalovaná částka. Soud proto podané žalobě vyhověl, a to včetně uplatněného nároku na úroky z prodlení, neboť tím, že žalovaný ke dni dohodnuté splatnosti úvěr nesplatil, dostal se následujícího dne do prodlení s úhradou peněžité povinnost a žalobci tak v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. 8. Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na skutečnost, že žalobce podanou žalobou požaduje vrácení toliko dlužné jistiny (spolu se zákonným úrokem z prodlení) nezkoumal soud, zda žalobce před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, neboť v případě, že by tuto povinnost nesplnil, byla by sice úvěrová smlouva neplatná, zároveň by to však nemělo žádný vliv na skutečnost, že žalovaný by stejně musel žalobci vrátit čerpanou a dosud nesplacenou jistinu úvěru, a to z titulu bezdůvodného obohacení. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 jak uvedeno výše ve výrokové části rozsudku, neboť žalobce byl v řízení plně úspěšný a má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobce sestávají z odměny za právní zastoupení dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 2 940 Kč za úkon, z paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč za úkon, ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 283 Kč a 21% DPH ve výši 2 041,20 Kč.