4 C 102/2023-38 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem ze dne 26. 1. 2023 domáhal se žalobce zaplacení částky 19.845 Kč spolu s příslušenstvím, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. 2. Žalovanému byl návrh na zahájení řízení doručen na adresu jeho trvalého pobytu spolu s předvoláním k jednání na den 22. 5. 2023, a to uložením u Pošty [obec] dne 21. 4. 2023 s účinky doručení ke dni 2. 5. 2023 ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se k jednání nedostavil, ve věci se nevyjádřil. 3. Soud z tvrzení žalobce a jím předložených dokladů zjistil, že mezi účastníky byla uzavřeně úvěrová smlouva dne [datum] a téhož dne byla na účet žalovaného číslo [bankovní účet] poukázána částka 15.000 Kč. K uzavření úvěrové smlouvy pak došlo prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa] chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, popřípadě v mobilní aplikaci společnosti [právnická osoba], k tomu určené. Proces uzavírání smlouvy je pak podrobně popsán v žalobě. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 495 Kč, když úvěr byl sjednán na dobu 24 měsíců. Jednotlivé splátky jsou potom uvedeny ve splátkovém kalendáři, který je součástí smlouvy. Žalovaný uhradil částku 2.140 Kč a platby pak byly započteny v souladu se splátkovým kalendářem. Ke dni sepsání žalobního návrhu měl pak žalobce za žalovaným pohledávku ve výši 19.845 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 14.375 Kč, úroku v celkové výši 2.940 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1.030 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1.500 Kč. Jednotlivé nároky pak žalobce podrobně rozvedl v žalobě. Z předloženého výpisu čerpání, splátek a úhrad, vyplývá splátková historie žalovaného, kdy celkem uhradil na pohledávku, respektive z titulu úvěrové smlouvy 2.140 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany věřitele řádně přezkoumána. Žalovaný byl řádně předžalobní výzvou ze dne 2. 12. 2022 vyzván k plnění dlužné částky. 4. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb. (občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Na základě výsledku provedeného dokazování má soud za to, že mezi účastníky byla v souladu s ust. § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr 15.000 Kč a ze strany žalovaného zde byla povinnost vrátit poskytnutý úvěr žalobci spolu s poplatky. Žalobce svůj nárok řádně důkazně doložil, žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné takové podstatné okolnosti, které by pohledávku žalobce zpochybňovaly či vyvracely, a soud proto rozhodl v souladu se žalobním návrhem. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Lhůta k plnění je dána ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč, v odměně advokáta za tři úkony po 300 Kč, 3 x 100 Kč režijní paušál hotových výloh podle § 14b vyhlášky číslo 177/96 Sb. (advokátní tarif). Ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. se odměna a hotové výdaje advokáta zvyšují o 21 % DPH a celkem náklady řízení žalobce představují 2.252 Kč.