4 C 150/2021-97 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem ze dne 19. 5. 2021 domáhal se žalobce vyklizení bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] [obec], byt [číslo] v šestém nadzemním podlaží, domu [adresa] na adrese [adresa]. Žalobce je výlučným vlastníkem předmětného bytu, což vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 3. 11. 2020 vyhotoveného [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] nájemní smlouvu ohledně tohoto bytu, nájemní smlouva byla změněna Dodatkem [číslo] ze dne [datum] a Dodatkem [číslo] ze dne [datum]. Žalovaná již v roce 2019 neplatila řádně nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Dne 2. 4. 2019 pak žalovaná podepsala uznání dluhu a dohodu o splátkách s tím, že celková výše dluhu činí 39.386 Kč. Toto se zavázala hradit ve splátkách 3.000 Kč měsíčně. Dne [datum] byl sepsán dodatek k této dohodě, kdy žalovaná dlužila již 64.075 Kč a [datum] dodatek [číslo] kdy žalovaná dlužila 53.569 Kč. Žalovaná neplatila dohodnuté splátky dlužného nájemného, ztratila tak výhodu splátek, neplatila pak ani běžné nájemné od září 2020. Dne 12. 8. 2020 byla žalované zaslána předžalobní upomínka a taktéž výpověď z nájmu bytu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nepřebírala poštu, byla jí předžalobní upomínka a výpověď z nájmu bytu předána [datum] a žalovaná převzetí těchto listin také písemně potvrdila. Zavázala se, že předmětnou bytovou jednotku vyklidí do 10. 1. 2021, což však neučinila. Snaha o vyřízení věci mimosoudní cestou tedy ztroskotala, žalobce podal na žalovanou i trestní oznámení, v bytě zasahovala i Policie ČR, žalovaná však odmítla byt vyklidit s tím, že v nouzovém stavu si nemůže jiný byt opatřit. Navíc žalovaná a členové její domácnosti a návštěvy opakovaně porušují elementární pravidla soužití v domě, což způsobuje pronajímateli tak osobám, které v domě bydlí, závažné potíže. 2. Žalovaná soudu v písemném vyjádření uvedla, že žádá znovu o přezkoumání celé bytové situace, není pravdivá informace, že od září 2020 neplatila nájemné, doklad o úhradě nájemného však nemá. Zjistila, že nemá platnou nájemní smlouvu, byly jí odebrány dávky hmotné nouze a dávky státní sociální podpory. Není pravdou, že by vynechala zaplacení nájmu po sobě jdoucích tří kalendářních měsíců, jak je uvedeno ve výpovědi. Žádá o novou platnou nájemní smlouvu. Aktuálně nemůže najít jiné vhodné bydlení pro rodinu. Zástupkyně žalované při jednání soudu dne 23. 10. 2023 uvedla, že rozhodnutí musí ponechat na úvaze soudu, neboť ve věci se nemůže vyjádřit, nebylo možné žalovanou kontaktovat, žádala ji, aby předložila doklady týkající se placení nájemného, užívání bytu, počtu osob v bytě bydlících, ta však žádným způsobem nereaguje a neposkytuje zástupkyni součinnost. 3. Po provedeném řízení a dokazování soud přiznal návrhu důvodnost. Žalobce se domáhal vyklizení předmětného bytu, neboť žalované skončil nájemní poměr výpovědí z nájmu, která jí byla doručena fikcí k 13. 10. 2020. Situace je v podstatě dlouhodobě neměnná, žalovaná neplatí stále nájem, zneužívá současné právní úpravy týkající se nájmu bytu, dochází i k devastaci bytu s ohledem na způsob užívání bytu žalovanou a její rodinou. 4. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla zamítnuta žaloba [celé jméno žalované] na určení, že výpověď z nájmu bytu [číslo] nacházejícího se v budově [adresa] na pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] – [obec], na adrese [ulice a číslo] ve [obec] ze dne [datum] daná žalovanou žalobkyni neplatná. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 11. 7. 2023 a od 15. 7. 2023 je také vykonatelné. Soudy obou stupňů pak dospěly k závěru, že v řízení o žalobě na určení (vyslovení) neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, jež bylo zahájeno až po marném uplynutí lhůty stanovené v § 2290 občanského zákoníku je – vedle otázky, zda byl naplněn uplatněný výpovědní důvod – zásadně vyloučeno zkoumat i důvod neplatnosti či zdánlivosti výpovědi. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je totiž samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k zamítnutí žaloby. Při závěru, že žaloba na určení neplatnosti výpovědi byla podána opožděně, než jak stanoví ust. § 2290 OZ se pak soudy nemohly zabývat nejen otázkou, zda byl uplatněný výpovědní důvod naplněn či nikoli, ale ani otázkou neplatnosti či zdánlivosti výpovědi. 5. Výpověď z nájmu bytu ze dne 12. 8. 2020 ve smyslu ust. § 2291 odst. 1 obč. zákoníku se dostala do sféry dispozice žalované dne 13. 8. 2020, dvouměsíční lhůta ve smyslu ust. § 2290 obč. zákoníku marně uplynula 13. 10. 2020, tím skončil žalované i nájemní poměr k bytu a žalovaná užívá byt bez právního důvodu. Žaloba na vyklizení je tedy důvodná, přičemž lhůta k vyklizení bytu je patnáctidenní ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná netvrdila ani soud nezjistil, že by tu byly okolnosti k prodloužení této lhůty. S ohledem na přístup žalované k tomuto řízení a skutečnosti, že spor trvá již od 20. 5. 2021 by ani nebylo možné o nějaké delší časové lhůtě k vyklizení uvažovat. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku 5.000 Kč, v odměně advokáta za 4 úkony po 1.500 Kč podle § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu má zástupkyně žalobce právo na 4 x 300 Kč režijní paušál hotových výloh. Žalobce má pak dále právo na náhradu cestovních výloh k jednání u odvolacího soudu 19. 10. 2022 na trase [obec] – [obec] a zpět, když zástupkyně použila k cestě [značka automobilu] [anonymizováno] s pevnou sazbou na 1 km 4,70 Kč podle vyhlášky, cena nafty 47,10 Kč, průměrná spotřeba podle technického průkazu 5,43 litrů na 100 km. Cena nafty na 1 km činí 2,56 Kč (0,543 x 47,10), náklady na 1 km 7,26 Kč (pevná sazba 4,70 Kč plus cena nafty na jeden km 2,56). Počet ujetých km [obec] – [obec] a zpět 148, cestovné pak představuje 1.074 Kč (7,26 x 148). Podle § 14 odst. 3 má zástupkyně dále právo na náhradu za ztrátu času 4 půlhodiny po 100 Kč, celkem 400 Kč. Výše cestovného se pak odvíjí z vyhlášky číslo 358/2019 Sb. a cestovné automobile a náhrada za ztrátu času pak představuje celkem 1.784 Kč včetně DPH 310 Kč. Zástupkyně žalobce pak předložila osvědčení o tom, že je plátcem DPH, proto se odměna a hotové výdaje advokáta zvyšují o 21 % DPH, tj. o 1.512 Kč a náklady řízení žalobce včetně zaplaceného soudního poplatku představují 15.496 Kč.