4 C 65/2023-33 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou soudu dne 10. 3. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky ve výši 32.291,35 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že je příspěvkovou organizací poskytující zdravotní péči. Žalovaný byl hospitalizován v zařízení žalobkyně ve dnech od 5. 6. 2020 do 9. 6. 2020, poskytovaná zdravotní péče byla žalobkyní vyčíslena na částku ve výši 60.291,35 Kč. Žalovaný neměl v rozhodné době poskytnutí zdravotní péče sjednané veřejné zdravotní pojištění, ze kterého se předmětné zdravotní služby hradí, je povinen zdravotní výkony hradit sám. Dne 8. 6. 2020 žalovaný uznal dluh co do důvodu a výši ve výši 58.447,83 Kč ve smyslu ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vzhledem k administrativní chybě byl uznán jen do výše 58.447,83 Kč, nikoliv do plné výše 60.291,35 Kč. Žalovaný při ukončení hospitalizace dne 9. 6. 2020 uhradil zálohu na poskytnutí zdravotní péče ve výši 28.000 Kč žalobkyně zaslala žalovanému fakturu [číslo] dne 15. 6. 2020 k úhradě částky ve výši [číslo] za poskytnuté zdravotní služby se splatností dne 29. 6. 2020, zásilka nebyla úspěšně doručena. Žalovaný neuhradil dále ničeho, dne 22. 7. 2020 žalobkyně zaslala žalovanému upomínku [číslo]. Žalovaný nadále neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu, ač řádně předvolán prostřednictvím úřední desky soudu po předchozím marném pokusu o doručení předvolánky na adresu jeho trvalého bydliště, se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti a rozhodl o žalobě na základě výsledků provedeného dokazování. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 4. Z faktury – daňového dokladu [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný vystavil žalovanému coby příjemci fakturu dne 15. 6. 2020 na částku 60.291,35 Kč, se splatností k 29. 6. 2020. Dle doručenky [státní instituce ] byla zásilka připravena k vyzvednutí dne 17. 6. 2020, nebylo možné vložit do schránky, kdy adresát nemá domovní schránku. Z příjmového platebního dokladu č. [číslo ] ze dne 9. 6. 2020 se podává přijetí částky ve výši 28.000 Kč od [příjmení] [jméno] s účelem platby záloha na zdravotní výkon. Z upomínky ze dne 22. 7. 2020 se podává výzva k úhradě dlužné částky k faktuře [číslo] se splatností k 29. 6. 2020 na původní částku 60.291,35 Kč, zůstatek 32.291,35 Kč. Z listiny ze dne 8. 6. 2020 uznání dluhu se podává, že žalovaný, státní příslušnosti [země], zaměstnavatel [příjmení] [jméno], uznal, že byl v době od 5. 6. 2020 do 8. 6. 2020 v léčení a ošetřování ve [nemocnice] [anonymizováno] [obec] – [klinika] [anonymizována dvě slova] s tím, že bere na vědomí, že náklady vynaložené na lékařskou péči ve [nemocnice] [obec] – pracoviště [pracoviště] činí 58.447,83 Kč, výslovně uznal svůj dluh co do důvodu i výše vůči žalobkyni a zavázal se jej uhradit nejpozději po ukončení léčení ve [nemocnice] [obec]. 5. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen „zákon o zdravotních službách“), je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. 6. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že žalovanému byla ze strany žalobkyně poskytnuta zdravotní péče ve dnech 5. 6. 2020 - 8. 6. 2020, přičemž v souladu s § 41 zákona o zdravotních službách žalobkyně vyúčtovala poskytnutou léčbu a ošetřování, z písemného uznání dluhu ze dne 8. 6. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný svůj závazek za léčení a ošetřování uznal co do důvodu a výše, čímž byl dluh dle § 2053 o. z. utvrzen, splatnost byla fakturou stanovena na 29. 6. 2020, žalovaný svůj závazek nesplnil, dluh na poskytnuté zdravotní služby plnil jen zčásti ve výši 28.000 Kč, ve zbylé části již nehradil ničeho a nereagoval ani na předžalobní upomínku ze dne 22. 7. 2020, kdy tato byla žalobcem vyčíslena na částku 60.291,35 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost hradit žalobkyní vyčíslené dosud neuhrazené náklady poskytnuté zdravotní péče. Nárok žalobce na zákonný úrok z prodlení pak vyplývá z § 1968 občanského zákoníku; jeho výše úroku pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalovaného. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. K nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení žalobkyně spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní služby z tarifní hodnoty 32.291,35 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast při jednání dne 26. 6. 2023) po 2.420 Kč za úkon (§ 11 odst. 1, § 7 bod 5 vyhlášky), tj. 7.260 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky), tj. 900 Kč, celkem 8.160 Kč. Dále náleží náhrada ušlého času za 4 započaté půlhodiny á 100 Kč, celkem 400 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky) a náhrada za cestovné (§ 13 odst. 5 vyhlášky) za cestu [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], na jednání u OS ve [obec] dne [datum] v délce 141 km z [obec] do [obec] a zpět, kdy spotřeba činí průměrem 5,8 l /100 km, při paušální náhradě 5,20 Kč/km, tj. 733,20 Kč a průměrné ceně BA Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. 41,20 Kč, tj. 337 Kč, celkem ve výši 1.070,20 Kč. K tomu DPH ve výši 21 % z částky 9.630,20 Kč, tj. 2.022,35 Kč, zaplacený soudní poplatek 1.615 Kč, celkem 13.267,55 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.