5 C 163/2022-86 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 6. 2022 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 24.294 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutou půjčku a poplatek ve výši 7.994 Kč, který se skládá z úroku z jistiny ve výši 56 % ročně po dobu sjednané platnosti smlouvy, poplatku za zpracování úvěru a částky za administrativní činnost a flexibilní splácení, celkem se žalovaná zavázala zaplatit 17.994 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 347 Kč počínaje dnem, kdy uplyne týden od data uzavření smlouvy a následně k poslednímu dni dalšího týdne. Nehradila však splátky řádně a včas, kdy zaplatila pouze 900 Kč, a to dne 28. 2. 2020 částku 500 Kč a dne 16. 6. 2020 částku 400 Kč, tyto platby byly započteny ve výši 300,34 Kč na jistinu a ve výši 599,66 Kč na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru. Pohledávka byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Žalovanou částku tvoří dluh na půjčce 9.699,60 Kč, poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši 7.394,34 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč, která je vypočtena v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek dle smlouvy v rámci článku„ postup při prodlení zákazníka“, do dne 1. 2. 2022, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 577,06 Kč, který vznikl prodlením s hrazením jednotlivých splátek, jak je podrobně rozepsáno v přiloženém výpočtu k 1. 2. 2022, dále sankční poplatky ve výši 2.200 Kč dle smlouvy v rámci článku„ postup při prodlení zákazníka“ za vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek a za poplatky za upomínky, současně je žádáno o zaplacení úroku 56 % ročně z částky jistiny 9.699,66 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 11,75 % ročně z částky jistiny 9.699,66 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. V podání ze dne 23. 9. 2022 žalobce doplnil svá žalobní tvrzení ohledně prověřování úvěruschopnosti žalované, podrobně se vyjádřil k právní regulaci upravující přezkum úvěruschopnosti, dále popsal obecný postup právního předchůdce žalobce při prověřování bonity svých zákazníků, v předmětném případě bylo žalovanou sděleno a vázaným zástupcem právního předchůdce žalobce ověřeno, že žalovaná má pravidelný měsíční příjem ve výši 15.114 Kč, což bylo doloženo složenkami za měsíc říjen a listopad 2019. Dále bylo počítáno s dalšími čistými příjmy domácnosti ve výši 35.000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované byly zjištěny a ověřeny vázaným právním zástupcem ve výši 2.500 Kč. Žalobce dále odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. 33 ICdo 27/2021, komentářovou literaturu k novému zákonu o spotřebitelském úvěru, jakož i na další judikaturu Nejvyššího soudu České republiky vztahující se k problematice ověřování úvěruschopnosti při poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalobce dále sdělil, že žalované byl poskytnut úvěr s nízkou nominální hodnotou 10.000 Kč, kdy právní předchůdce žalobce dostál své povinnosti již před uzavřením smlouvy, kdy byla ověřena výše tvrzených příjmů ze strany žalované, a to za pomoci složenek. Ve vyjádření ze dne 21. 12. 2022 se žalobce opětovně vyjádřil k posuzování úvěruschopnosti žalované, poukázal na nízkou nominální hodnotu úvěru s krátkou dobou splatnosti a nižším rizikem delikvence, kdy dle názoru žalobce je míra posuzování úvěruschopnosti u tohoto typu úvěru nižší. Žalobce z opatrnosti soud upozornil na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1543/21 ze dne 22. 6. 2021, které se týká skutkově i právně shodné věci. K žalované částce 2.200 Kč za sankční poplatky žalobce doplnil, že se jedná o poplatek ve výši 4 * 300 Kč za zaslané upomínky dle čl. 6 Smluvních podmínek. Dále byl žalované účtován v souladu s čl. 6 Smluvních podmínek poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením Centrálního vymáhání pohledávek ve výši 1.000 Kč. 2. Žalovaná se telefonicky omluvila z jednání nařízeném na den 22. 11. 2022, k věci sdělila, že o dluhu ví, ale už tehdy žalobce věděl, že nemá z čeho splácet. K dalšímu nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že se společnost [právnická osoba] a žalovaná jako zákazník se dohodli na poskytnutí zápůjčky pro žalovanou ve výši 10.000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 7.994 Kč, který se skládá z úroku z jistiny ve výši 56 % ročně po dobu sjednané platnosti smlouvy v kapitalizované výši 3.103 Kč a poplatku za zpracování úvěru ve výši 4.891 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 347 Kč a poslední splátka ve výši 297 Kč, žalované byla dle jejího prohlášení vyplacena částka 10.000 Kč v hotovosti, roční procentní sazba nákladů činila 263,12 %, byla sjednána smluvní pokuta v případě prodlení. 4. Dále byl soudu předložen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a zákaznická karta z č. l. 46, ve které je zejm. uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa žadatele a dále informace o majetkových a osobních poměrech žadatele, jméno zástupce společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. V zákaznické kartě žalovaná uvedla, že úvěr je určen na neočekávané výdaje, dále že je zaměstnána na plný úvazek jako dělník u [právnická osoba] system electronic spol. s r.o., žije s rodiči, má 1 vyživovací povinnost, adresu zaměstnavatele a finanční údaje. Žalovaná uvedla svůj čistý měsíční příjem 15.114 Kč, další příjmy domácnosti 35.000 Kč, výdaje celkem 2.500 Kč, kdy toto bylo údajně ověřeno ze dvou složenek, které soudu nebyly doloženy. Soud měl dále k dispozici přehled plateb z č. l. 14 - 17, ze kterého je patrné, že v evidenci žalobce či jeho právního předchůdce se podávají toliko dvě platby žalované, a to v částce 500 Kč ze dne 28. 2. 2020 a v částce 400 Kč ze dne 16. 6. 2020. 5. Z listin, které žalobce soudu předložil k doložení zkoumání úvěruschopnosti žalované společností [právnická osoba] před uzavřením předmětné smlouvy v roce 2019, nebylo zjištěno prakticky nic, kdy výpis z živnostenského rejstříku z č. l. 48 je datován až k 15. 9. 2022, přičemž vznik oprávnění je datován k 25. 5. 2020, výpis z Centrální evidence exekucí s uvedením jednoho exekučního řízení zahájeného v roce 2021 (tedy pro dluhy případně i staršího data), v nichž figuruje žalovaná coby povinná, je datován až k 19. 9. 2022. 6. Dále byly soudu předloženy opakované výzvy k úhradě splátek po splatnosti ze dne 3. 5. 2020, 5. 7. 2020, a 29. 3. 2020, upozornění na prodlení se splátkami ze dne 26. 1. 2020 a oznámení o zahájení inkasního řízení v rámci oddělení centrálního vymáhání pohledávek ze dne 2. 11. 2020. K těmto nebyly doloženy doklady prokazující jejich odeslání. 7. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], provedené před dožádaným soudem - [název soudu], bylo zjištěno, že svědek pro společnost [právnická osoba] pracoval asi v letech 2018 – 2021 jako obchodní zástupce, jméno žalované mu něco říká, byla klientem [právnická osoba ], předmětnou úvěrovou smlouvu s ní svědek sepisoval, na datum si nepamatoval, smlouva byla sjednávána doma u žalované ve [obec], jak konkrétně probíhalo ověřování úvěruschopnosti si svědek nepamatoval, k výdajům v částce 2.500 Kč si nic nepamatoval, posuzovaných bylo několik denně, s odstupem času si bližší okolnosti nepamatuje, ani zda měla žalovaná vyživovací povinnost a nějaké dluhy. Žalovanou navštívil v místě bydliště minimálně dvakrát, prvotně při sepisu žádosti a pak při uzavírání smlouvy. V roce 2019 to probíhalo tak, že u s klientem sepsal žádost a poté se skoring posílal ke schválení do firmy, do skoringu se vypsaly všechny údaje, tzn. údaje z OP, počet vyživovaných osob, potvrzení o příjmech, různé dotazy ohledně dalších smluv a dluhů, pokud byl skoring v pořádku, úvěr byl v SMS schválen, byl zde i pokyn, jaký parametr úvěru je možné uzavřít, a udělala se nabídka. Před podpisem smlouvy se klientovi dávaly k přečtení předsmluvní podmínky. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek společnost [právnická osoba] ze dne 28. 1. 2022 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem právního předchůdce žalobce ze dne 1. 2. 2022. 9. Z výzvy k plnění ze dne 10. 2. 2022 a z výzvy k plnění ze dne 20. 5. 2022 spolu s dokladem o jejím odeslání 24. 5. 2022 (č. l. 11), bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána žalobcem, resp. jeho právním zástupcem, k úhradě žalované částky. 10. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost z