5 C 269/2022-65 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 7. 2022 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 32.400 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále též jen„ právní předchůdce žalobce“) a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok ve výši 4.000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, počínaje dnem 29. 10. 2019, poslední splátka byla stanovena na 15. 12. 2020. Neuhradil však splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky, a to od 15. 12. 2020, včetně zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku ve výši 25,23 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy. Žalobce přitom požaduje nižší sazbu, než byla ve smlouvě sjednána. Pohledávka byla žalobci postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022. Žalovaný na pohledávku uhradil toliko 3.600 Kč. Žalovanou částku tvoří dluh na jistině ve výši 20.000 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 12.400 Kč. Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V doplnění žaloby ze dne 5. 1. 2023 pak žalobce uvedl, že z karty zákazníka ze dne 23. 10. 2019 se podává, že právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného z výplatních pásek a pracovní smlouvy žalovaného. Žalovaný v kartě zákazníka uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako skladník, jeho měsíční příjem činí 15.700 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model, který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil s tím, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. 3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný jako zákazník se dohodli dne [datum] na poskytnutí úvěru pro žalovaného ve výši 20.000 Kč, smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 60 týdnů a zápůjční úroková sazba činila 32,15 % p.a. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem 36.000 Kč, z toho 20.000 Kč tvořila jistina, 4.000 Kč úrok, 4.000 Kč administrativní poplatek, 8.000 Kč odměna za hotovostní inkaso splátek, to vše se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných týdenních splátkách po 600 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 20.000 Kč převzal v hotovosti dle čl. 1 smlouvy, žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru podepsal. 4. Předloženou kartou zákazníka, výplatními lístky, pracovní smlouvou a smlouvou o podnájmu bytu bylo doloženo řádné přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, kterému po odečtení měsíčních výdajů na bydlení a osobních výdajů zůstával použitelný měsíční příjem ve výši 5.900 Kč, přičemž jeho příjem ze zaměstnání činil 15.700 Kč měsíčně. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem právního předchůdce žalobce ze dne 3. 2. 2022. 6. Výzvou k plnění ze dne 14. 4. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 7. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku. V souladu s předmětným ustanovením občanského zákoníku a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byl žalovaný povinen vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky dohodnutým způsobem, a to i včetně smluveného úroku, který žalobce požaduje v nižší výši, než byla ujednána. Z předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný včas nesplácel splátky a vznikl mu tak dluh, s jehož úhradou se dostal do prodlení, žaloba je proto důvodná i v části zákonného úroku z prodlení, na nějž nárok vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku, a jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dluh za žalovaným byl postoupen na žalobce dne 7. 1. 2022 v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku, což zakládá aktivní věcnou legitimaci žalobce k vedení sporu. Žalovaný pak nároky žalobce žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku s příslušenstvím, částečně kapitalizovaným pro období do postoupení pohledávky, a to do tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 500 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b), DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 378 Kč, a zaplacený soudní poplatek 1.296 Kč, celkem 3.474 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalobce dále žádal přiznání nákladů řízení za 1 úkon právní služby, a to písemné podání ze dne [datum]. Soud ovšem tyto náklady nepovažoval za účelně vynaložené, když žalobce ve svém písemném podání pouze zopakoval žalobní tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, která již byla obsahem žaloby. Ohledně doplnění nových skutkových tvrzení je pak soud toho názoru, že tato již měla být obsahem samotné žaloby a neměla by být uváděna až na výzvu soudu. Proto soud žalobci náhradu nákladů řízení za tento úkon nepřiznal.