7 C 148/2023-52 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 29. 6. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 42.933,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24.806,66 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.354,57 Kč, úroku ve výši 24,36 % ročně z částky 24.806,66 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 2.198,95 Kč. K odůvodnění uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 31.000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku spolu s částkou ve výši 38.245 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 26.919 Kč s úrokovou sazbou ve výši 24,36 % ročně, částku za zpracování ve výši 1.500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6.730 Kč, formou 24 měsíčních hotovostních splátek po 2.886 Kč, poslední splátka byla splatná 5. 8. 2022. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 7. 6. 2021. Ke dni 8. 10. 2021 činila dlužná jistina 24.806,66 Kč a dlužný poplatek 18.127,28 Kč, po tomto datu nebylo žalovaným na smlouvu ničeho uhrazeno. Neuhrazená jistina ve výši 24.806,66 Kč se nadále úročí úrokem ve výši 24,36 % ročně dle smlouvy od 6. 8. 2022. Žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradil celkem částku ve výši 23.400 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 s účinností k 16. 12. 2022 pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 42.933,94 Kč sestávající z dlužné jistiny 24.806,66 Kč a poplatku 18.127,28 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.198,95 Kč, kdy se jedná o úrok ve výši 24,34 % ročně z dlužné jistiny 24.806,66 Kč od 8. 11. 2021, tj. marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 14. 12. 2022, úroků ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24.806,66 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.354,57 Kč, kdy se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24.806,66 Kč od 8. 11. 2021, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 14. 12. 2022 a úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 24.806,66 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky dne 1. 6. 2023. 2. Soud v rámci přípravy vyzval žalobkyni k doplnění důkazů ke skutkovým tvrzením žaloby, podáním z 21. 11. 2023 žalobkyně uvedla, že původní věřitel řádně zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného, byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, podpisem smlouvy potvrdil, že poskytl původnímu věřiteli pravdivé informace o svých poměrech. Z doložené zákaznické karty z 5. 8. 2020 se podává, že původní věřitel ověřil majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, současně si ověřil z insolvenčního rejstříku, že vůči žalovanému není vedené insolvenční řízení, žalovaný byl zaměstnán jako dělník s měsíčním příjmem 16.000 Kč, žil s rodiči, neměl jiný úvěr z kreditní karty či zápůjčku. 3. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování. 4. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně ohledně zaplacení částky 7.600 Kč, ve zbývající části byla podána nedůvodně. 5. Z písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO], žalovanému byl původním věřitelem poskytnut spotřebitelský hotovostní úvěr ve výši 31.000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr vrátit s poplatkem v částce 35.149 Kč, což byl úrok ve výši 26.919 Kč, částka za zpracování úvěru 1.500 Kč, částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6.730 Kč, pojistné za doplňkové pojištění činilo 3.096 Kč za sjednanou dobu pojištění, žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku 69.245 Kč splatit formou 24 měsíčních splátek po 2.886 Kč, úroková sazba činila 69 % ročně, RPSN 101,84 %. 6. Z tabulky umoření vyhotovené k 19. 12. 2022 se podává, že ze strany žalovaného byla celkem uhrazena částka ve výši 23.400 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni 14. 12. 2022, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 1. 6. 2023 předžalobní výzvu. 8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle § 86 odstavec 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. V daném případě bylo řádně prokázáno, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o bezúčelovém, spotřebitelském úvěru ve výši 31.000 Kč, který byl vyplacen v hotovosti žalovanému v den uzavření smlouvy. Smlouvou bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal úvěrovou částku společně s poplatky a úroky v celkové výši 38.245 Kč vrátit formou 24 měsíčních splátek po 2.886 Kč, žalovaný svoji povinnost řádně nesplnil, uhradil pouze částku ve výši celkem 23.400 Kč. 13. Soud v rámci přípravy jednání žalobkyni vyzval k doplnění důkazů ke skutkovým tvrzením žaloby, žalobkyně k doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doložila pouze zákaznickou kartu, dle které je žalovaný vyučen, svobodný s jednou vyživovací povinností, účelem úvěru mají být neočekávané výdaje, coby jediný zdroj příjmu byla označena mzda ze zaměstnání coby dělník ve výši 16.000 Kč, coby měsíční výdaje byla uvedena částka v zjevně podhodnocené výši 3.000 Kč. Žalobkyní nebyly doloženy žádné doklady prokazující výši výdajů žalovaného, byly doloženy pouze dva výpisy obratů zaúčtovaných na účet žalovaného, kde byla uvedena příchozí mzda od zaměstnavatele v proměnlivé výši, nebyly předloženy či tvrzeny lustrace v registrech SOLUS či NRKI/BRKI, výdaje spojené s tvrzenou vyživovací povinností nebyly zkoumány. Žalovaný tvrzeně bydlí u rodičů, příjem ostatních členů domácnosti nebyl zjišťován. 14. Dle skutkových tvrzení žaloby, jejího doplnění a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouvy o úvěru dle § 2395 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním so