9 C 136/2022 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým soud uloží žalované do 15 dnů od doručení elektronického platebního rozkazu zaplatit žalobci částku 250.000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. 2. V žalobě je uvedeno, že [datum] byla žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva, na základě které získali do svého podílového spoluvlastnictví nemovitou věc bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] a k tomu náležející podíl na společných částech domu a pozemku, každý k jedné id. ½. 3. Takto získanou nemovitou věc dále účastníci v postavení spoluvlastníků společně prodali za kupní cenu 1.800.000 Kč. Z této kupní ceny byla částka 100.000 Kč započtena na nárok zprostředkovatele za provizi a částka 1.700.000 Kč byla odeslána na účet žalované, přičemž ta měla žalobci z takto utržených finančních prostředků vyplatit částku ve výši 850.000 Kč. 4. Žalobci byla ovšem vyplacena pouze částka ve výši 600.000 Kč a rozdíl mezi uhrazenou částkou a jeho podílem z prodeje nemovitostí je 250.000 Kč, toho se domáhá touto žalobou. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky. 5. Žalobce ve svém doplňujícím vyjádření uvádí, že k prodeji bytu nebyl třeba žádný souhlas rodičů vzhledem k tomu, že na byt nebyla zapsána služebnost v katastru nemovitostí ve smlouvě darovací, a i tento zápis si nepřáli jak dárci, tak obdarovaní. Dále žalobce uvádí, že rodiče chtěli dožít v stávajícím bytě. Matka byla sice nemocná a k žalované chtěli pouze na léto s tím, že na podzim se vrátí do [obec]. Žalovaná situace využila a rodiče přestěhovala do [obec]. Po přestěhování se zdravotní stav matky ještě zhoršil a následně zemřela. Žalobce tvrdí, že neví o žádné dohodě o rozdělení kupní ceny na tři díly. Dále žalobce uvedl, že matka měla naspořeny finanční prostředky, ty se však nikdy nedostaly do dědictví, otec to věděl, a proto tlačil na žalovanou, aby mu zaslala nějaké finanční prostředky, když nejprve [datum] převedla na jeho účet 100.000 Kč a [datum] převedla částku 400.000 Kč. Žalobce potvrdil, že pokud se týká kupní smlouvy, tuto skutečně osobně podepsal, v té době ještě matka žila. Byl v září ve [obec], když se stěhovaly věci rodičů. V té době pomáhal se stěhováním. Žalobce uvedl, že za života maminky se nemluvilo o tom, jak bude s penězi naloženo, nebavil se o tom ani se sestrou. Podle žalobce se to mělo dát i na jeho účet tak, aby půlka peněz šla na jeho účet a půlka na účet žalované. Předpokládal, že mu peníze budou převedeny, ta jeho polovina. Dále žalobce uvedl, že opravdu neví o tom, že by rodiče chtěli nějakou finanční částku z prodeje bytu, o tom se nikdy nebavilo, nebyla o tom žádná řeč. Samozřejmě, pokud by peníze potřebovali, určitě by jim měsíčně něco převáděl. Nemluvil o tom s rodiči. On osobně bydlí v [obec] v [země] s tím, že do [obec] přijel tak 3 x – 4 x do roka. Kontakt měli s rodiči po telefonu, Skypu, o maminku se staral otec. O tom, že by část kupní ceny připadla rodičům, tak o tom nevěděl, na to se jich ani neptal. 6. Žalovaná se ve věci písemně vyjádřila, že s žalobou nesouhlasí. Žalobce svůj nárok začal vymáhat až poté co zemřeli oba jeho rodiče, zejména po smrti otce. Poukazuje na to, že žalobce komunikací po smrti otce, jí napsal, že se domnívá, že 500.000 Kč otci nedala a že ho chce okrást. Žalovaná poukazuje na to, že kupní cena byla rozdělena podle rozsahu spoluvlastnických podílů, ale bylo naplněno přání rodičů zejména otce účastníků vytvořit si pro sebe úspory pro svůj život, neboť byt byl jejich jediným majetkem a vlastnictví měli zajištěno doživotním bydlením. Žalovaná potvrdila nabytí bytu se žalobcem do spoluvlastnictví, stejně tak potvrdila uzavření kupní smlouvy na prodej bytu za kupní cenu 1.800.000 Kč. Dále potvrdila, že 100.000 Kč bylo jako odměna za zprostředkování realitní kanceláři. Dále žalovaná poukázala na to, že darovací smlouva byla uzavřena se zřízením práva doživotního bezplatného užívání předmětu darování ve formě osobního závazku. Pokud se týká zdravotního stavu matky, ten se výrazně zhoršil s tím, že žalobce jezdil na návštěvu pouze jedenkrát, dvakrát ročně a matka potřebovala pomoc. Proto došlo ke stěhování rodičů v červnu a červenci 2020, a to nejprve pouze osobních věcí rodičů, a to i za přítomnosti žalobce, tzv. na zkoušku a po společné dovolené na konci léta 2020 se rozhodli rodiče, že se do [obec] do bytu nevrátí a přestěhují se do [obec], kde si pronajali byt ve stejném domě, kde bydlí žalovaná, tak aby se o ně mohla starat. Žalovaná uvádí, že rodiče rozhodli, že dojde k prodeji bytu prostřednictvím realitní kanceláře, toto rozhodnutí odsouhlasili oba účastníci s tím, že kupní cena bude rozdělena na 3 díly tak, aby si rodiče vytvořili úspory pro úhradu jejich životních nákladů a každý z dětí získal část kupní ceny. Rodiče tedy udělili souhlas svým dětem k prodeji bytu za podmínky rozdělení kupní ceny na 3 díly. Toto oba odsouhlasili a tím došlo k souhlasu rodičů o zrušení jejich práva doživotního užívání bytu a došlo k dohodě mezi účastníky o získané kupní ceně. Dále žalovaná uvedla, že [datum] převedla na účet žalobce částku 11.050 EUR, což při přepočtu bylo 299.897 Kč a [datum] 11.020 EUR, což bylo 298.179,16 Kč. Dále žalovaná uvedla, že založila účet svému otci a na tento účet převedla podíl z prodeje bytu v celkové částce 500.000 Kč, a to [datum] 100.000 Kč a [datum] částku 400.000 Kč. Žalobce nerozporoval rozdělení kupní ceny až do okamžiku, kdy zjistil, že otec finanční prostředky z prodeje bytu téměř vyčerpal, zřejmě sázkami. Žalobce nenamítal nic proti tomu, že byla kupní cena rozdělena na 3 díly. Po smrti matky začal požadovat výpisy z bankovního účtu, začal žalovanou obviňovat z účelového přestěhování rodičů do [obec]. Žalovaná odmítá, že by žalobci dlužila finanční prostředky, že by se bezdůvodně obohatila. 7. Žalovaná jako účastnice řízení vypověděla, že pokud se týká převodu bytu, tak po zranění matky si vzala 3 měsíce OČR a starala se o ni v [obec], protože jinak by musela jít do LDN. V rámci tohoto pobytu došlo k dohodě, že rodiče za života převedou byt na své děti. Žalobce s tím souhlasil a na podpis té smlouvy přijel. Dále žalovaná vypověděla, že o tom, že se rodiče přestěhují do [obec] do [obec] žalobce věděl, účastnil se stěhování, pomáhal při tom stěhování. Všichni se domluvili na tom, že se přestěhují. Původní dohoda byla taková, že to bude na zkoušku, pokud by to nešlo, tak by se vrátili do [obec], proto se v tomto období byt v [obec] neprodával. Žalovaná uvedla, že žalobce o těchto všech ujednáních věděl. S rodiči bylo komunikováno přes Skype. Skutečně žalobce o stěhování věděl, pomáhal se stěhováním a zůstal v [obec a číslo] dnů na dovolené. Bylo to v období červen – červenec 2020. Vzhledem k tomu, že zdravotní stav matky se zhoršoval, začala se jí projevovat demence, tak otec rozhodl, že se nebudou stěhovat zpátky do [obec] a že zůstanou ve [obec]. Proto otec rozhodl, byť byt byl její a žalobce, že souhlasí s prodejem bytu. Žalovaná uvedla, že na podpis kupní smlouvy bratr, tedy žalobce, přijel do [obec] a ona osobně celou situaci brala tak, že byt je rodičů, takže jak se budou dělit peníze, o tom se nebavili. Byt byl celoživotně rodičů. V době prodeje peníze nerozdělovali, oba dva s žalobcem čekali, rodičů se nedovolili ani jeden zeptat. O dělení nakonec rozhodl otec. Žalovaná uvedla, že otec o rozdělení peněz rozhodl v okamžiku, kdy se definitivně stěhoval byt v [obec], když žalobce zůstal pár dní v [obec], tak otec řekl, že synovi dá 600.000 Kč, žalované také 600.000 Kč a on si nechá 500.000 Kč. Pokud by došlo k tomu, že by se chtěl vrátit do [obec], kdyby se s matkou něco stalo, protože byla velmi nemocná, aby měl finanční prostředky na zajištění bydlení. Sdělil to oběma účastníkům. Žalovaná uvedla, že původně peníze nechtěla rozdělovat, chtěla nechat částku celou s ohledem na to, že všichni pracovali nebo rodiče měli důchod, že by mohli z toho čerpat úroky. Navíc oba dva, jak žalobce, tak žalovaná, věděli, že otec sází a měla obavy z toho, že když se peníze rozdělí, tak přijdou vniveč. V okamžiku, kdy bratr odjížděl ze [obec], tak ji požádal, aby nějaké peníze poslala hned, neboť je potřebuje k životu teď a nechce je až na důchod. Žalovaná trvá na tom, že jak žalobce, tak ona věděli, že si jejich otec chce nechat částku 500.000 Kč. Uvedla, že ani jeden by si nedovolili mu finanční prostředky nedat. Žalovaná uvedla, že otec chtěl založit nový účet, na kterém bude mít finanční prostředky. Připustila, že asi 3 – 4 roky zpátky, když maminka začala být trošku pomalejší a vzpomínala na minulost, tak teprve spoustu věcí se dozvěděli, zejména tedy o sázení. Dále žalovaná uvedla, že po smrti matky nájem bytu ukončili, chvíli bydlel otec u nich a pak chtěl mít soukromí, tak tedy byl umístěn do pečovatelského domu. Otec si vybral jednopokojový bytu [ulice] ve [obec]. Žalovaná potvrdila, že žalobce byl ve [obec] s rodiči naposledy v době stěhování, od té doby do smrti otce je nenavštívil. V kontaktu byl