9 C 171/2023-36 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky 14.794 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo průkazu], vedené v registru vozidel jako provozované, nemělo v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] do [datum], kdy byl vlastníkem/provozovatelem žalovaný, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobci vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce žalovanému zaslal výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaný u jednání soudu uvedl, že předmětné vozidlo je jeho a užívá je. Asi od roku 2020 povinné ručení platí. V době, kdy nezaplatil, měl finanční potíže. Žalovaný splácí úvěr u [společnost] ve výši 50.000 Kč v částce 4.907 Kč měsíčně. Bydlí u otce, přispívá mu 5.000 Kč měsíčně. Vydělá zhruba 23.000 Kč. S ohledem na svůj závazek u [společnost] žádá dluh zaplatit alespoň ve dvou splátkách. Vyživovací povinnost k nezletilým dětem nemá, je svobodný. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od [datum] do [datum], tj. za 150 dní. Znovu vyzval žalobce žalovaného k úhradě písemnými upomínkami. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od [datum] do [datum], tj. za 152 dní. Znovu vyzval žalobce žalovaného k úhradě písemnými upomínkami. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na dlužnou částku vyplývá z ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaný, jakožto vlastník (provozovatel) vozidla, neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaný pak nárok žalobce žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 14 794 Kč spolu s úrokem z prodlení. Nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl, v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14.794 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.