9 C 193/2023-61 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 57.200 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, splatný v 78 týdenních splátkách po 727 Kč. Poskytnuté finanční prostředky měly být zaplaceny spolu s poplatkem v celkové výši 26.700 Kč skládající se z kapitalizovaných úroků ve výši 5.100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 6.000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 15.600 Kč. Žalovaná zaplatila částku 30.550 Kč, naposledy hradila dne [datum] a dostala se do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena pohledávka na žalobce. Žalobce požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 19.135,63 Kč, dlužných poplatků ve výši 7.264,37 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 9.508,32 Kč vzniklých sazbou 21,27 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19.135,63 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3.687,99 Kč vzniklých sazbou 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19.135,63 Kč od [datum] do [datum]. Dále požaduje žalobce zaplacení úroků ve výši 21,27 % ročně a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19.135,63 Kč od [datum] do zaplacení. Dále uvedl, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, splatný v 60 týdenních splátkách po 900 Kč. Poskytnuté finanční prostředky měly být zaplaceny spolu s poplatkem v celkové výši 24.000 Kč skládající se z kapitalizovaných úroků ve výši 6.000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 6.000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 12.000 Kč. Žalovaná zaplatila částku 23.200 Kč, naposledy hradila dne [datum] a dostala se do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena pohledávka na žalobce. Žalobce požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 23.955,56 Kč, dlužných poplatků ve výši 6.844,44 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 13.767,94 Kč vzniklých sazbou 24,69 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23.955,56 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4.600,47 Kč vzniklých sazbou 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23.955,56 Kč od [datum] do [datum]. Dále požaduje žalobce zaplacení úroků ve výši 24,69 % ročně a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23.955,56 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. 3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr v hotovosti ve výši 30.000 Kč, což potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši 30.000 Kč, úrok ve výši 5.100 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 6.000 Kč, poplatek za inkaso 15.600 Kč, celkem částku 56.700 Kč v 78 týdenních splátkách po 727 Kč a s tím, že výše poslední splátky je 721 Kč. Zápůjční úroková sazby byla sjednána 27,27 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. 4. Z karty zákazníka ze dne [datum] bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaná prohlásila, že žije v nájmu s partnerem a dvěma nezaopatřenými dětmi, je zaměstnána na dobu neurčitou, v hlavním pracovním poměru u společnosti [právnická osoba] Žalovaná uvedla čistý příjem 12.500 Kč, státní podpora – příspěvek na bydlení apod. 5.600 Kč a další příjem 6.000 Kč. Žalovaná uvedla výdaje na bydlení 3.500 Kč, osobní výdaje 9.000 Kč, splátku úvěrů ve výši 2.430 Kč. V kartě je uvedeno, že k ověření finanční situace doložila žalovaná výplatní pásky a nájemní smlouvu. 5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr v hotovosti ve výši 30.000 Kč, což potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši 30.000 Kč, úrok ve výši 6.000 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 6.000 Kč, poplatek za inkaso 12.000 Kč, celkem částku 54.000 Kč v 60 týdenních splátkách po 900 Kč. Zápůjční úroková sazby byla sjednána 32,15 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. 6. Z karty zákazníka ze dne [datum] bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaná prohlásila, žije v nájmu s dvěma nezaopatřenými dětmi, je zaměstnána na dobu neurčitou, v hlavním pracovním poměru u společnosti [právnická osoba] Žalovaná uvedla čistý příjem 11.403 Kč, státní podpora – příspěvek na bydlení apod. 6.666 Kč na účet dcery a další příjem 8.900 Kč. Jako výdaje uvedla výdaje na bydlení 7.500 Kč, osobní výdaje 9.000 Kč, splátku úvěrů ve výši 3.272 Kč. V kartě je uvedeno, že k ověření finanční situace doložila žalovaná výplatní pásky a bankovní výpisy. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] postoupil pohledávky z výše uvedených smluv za žalovanou na žalobce. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum]. 8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované splácet předmětné spotřebitelské úvěry. Nebylo prokázáno, že by společnost provedla šetření v příslušných registrech, společnost neměla doloženo např. že není vedeno exekuční řízení, vycházela pouze z prohlášení žalované. Žalobce soudu nepředložil v kartě zákazníka uváděné dokumenty, z kterých ověřil úvěruschopnost žalované, a to výplatní pásky