9 C 222/2023-72 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 3. 2023 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 28.918 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO] s žalovanou dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] ve výši 18.000 Kč. Žalovaná následně využila práva na navýšení úvěru a čerpala úvěr v celkové výši 23.000 Kč. Úvěr měla splatit nejpozději do 20. 8. 2021. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, byla opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. Ke dni 6. 1. 2022 došlo k zesplatnění úvěru. Dlužná částka 28.918 Kč se skládá z půjčené částky 23.000 Kč, kapitalizovaného úroku 4.906 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.012 Kč. Žalovaná souhlasila, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů [právnická osoba ], [anonymizováno 11 slov] [právnická osoba] v souladu s OP. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobcem nabyl žalobce pohledávku za žalovanou. Žalovaná na úvěr nezaplatila ničeho. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě ní předložených důkazů. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a doplňků k této smlouvě soud zjistil, že ji uzavřeli společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaná jako klient. Dohodli se na spotřebitelském, neúčelovém úvěru pro žalovanou ve výši 23.000 Kč, který ji bude poskytnut na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr do 7. 12. 2021 v celkové výši 28.918 Kč, tj. 23.000 Kč jistina, 4.906 Kč úrok a 1.012 Kč smluvní pokuta. 4. Z výpisu z účtu [obec] spořitelny bylo zjištěno, že na účet žalované byla vyplacena dne [datum] částka 18.000 Kč a dne [datum] částka 5.000 Kč. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobcem bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla převedena na žalobce. 6. Dopisem ze dne 15. 8. 2022 původní věřitel, společnost [právnická osoba] oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce. 7. Dopisem ze dne 15. 8. 2022 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky. 8. Ani přes výzvu soudu pak soudu nebylo prokázáno, jak byla před uzavřením smlouvy prověřena úvěruschopnost žalované, resp. nebyly předloženy příslušné listiny k prokázání úvěruschopnosti žalované. 9. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 12. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 14. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 15. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by původní věřitel řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo doloženo, že by provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalované. 18. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná. 19. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 23.000 Kč, na kterou nic nesplatila. Částka 23.000 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl pouze ve výši 23.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 21. Žalobce se dále domáhal zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4.906 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.012 Kč. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měly být další poplatky sjednány, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.423,67 Kč, přičemž tato částka představuje 59 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,5 % a úspěchu žalované v rozsahu 20,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 961 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24.012 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.