9 C 232/2023-55 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky 21.010 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo ], vedené v registru vozidel jako provozované, nemělo v období od 15. 9. 2020 do 9. 12. 2020 a v období od 25. 12. 2020 do 9. 8. 2021, kdy byla vlastníkem/provozovatelem žalovaná, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobci vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce žalované zaslal výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 13. 4. 2021 za 1. období a dne 1. 3. 2022 za 2. období. Žalovaná u jednání uvedla, že je pravdou, že vozidlo nemělo nějakou dobu pojištění. Po smrti tatínka, zhruba 3 roky zpátky, v rámci dědictví auto nabyla, užívá ho však bratr. Nyní je auto pojištěné, ale neví od kdy. Žalovaná uvedla, že je nyní 3,5 měsíce v pracovní neschopnosti. Ve společné domácnosti žije s přítelem a má dvě nezletilé děti. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z výzvy ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 15. 9. 2020 do 9. 12. 2020, tj. za 86 dní. Znovu vyzval žalobce žalovanou k úhradě písemnými upomínkami. Z výzvy ze dne 16. 12. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 25. 12. 2020 do 9. 8. 2021, tj. za 228 dní. Znovu vyzval žalobce žalovanou k úhradě písemnými upomínkami. Ze zprávy [stát. instituce], odbor správní, oddělení registru vozidel a registru řidičů, soud zjistil, že žalovaná byla v době od 15. 9. 2020 do 9. 8. 2021 vlastníkem vozidla [registrační značka]. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na dlužnou částku vyplývá z ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaná, jakožto vlastník (provozovatel) vozidla, neuhradila příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaná pak nárok žalobce žádným způsobem nezpochybnila ani nevyvrátila. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 21.010 Kč spolu s úrokem z prodlení. Nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.293 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 841 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21.010 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.