9 C 311/2023-58 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou původně Okresnímu soudu [obec] [anonymizována dvě slova] dne 7. 7. 2023 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 11.953 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako původním věřitelem a společností [právnická osoba], jako novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 1.000 Kč. Žalovaná využila svého práva na navýšení úvěru a čerpala úvěr v celkové výši 9.000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 28. 11. 2022 žalovaná se dostala do prodlení s úhradou. Pohledávka v celkové výši 10.953 Kč se skládá z celkové nesplacené jistiny ve výši 9.000 Kč, smluvního úroku ve výši 1.918 Kč a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou, která v době zesplatnění činila částku 1.035 Kč. Žalobce uvedl, že prověřil úvěruschopnost žalované nahlížením do registrů SOLUS, CNCB a CBCB a vyhodnocením na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. 2. Okresní sodu [obec] – venkov usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu ve [obec] jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaná se ve věci omluvila ze zdravotních důvodu. Sdělila, že je na rodičovské dovolené, pobírá 8.333 Kč, má dvě děti a více výdajů. Dluh nemůže splatit naráz, proto požádala o možnost dluh splatit ve splátkách. 4. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaná postupně navyšovala částku jistiny do výše 9.000 Kč. Původní věřitel [právnická osoba] se zavázal žalované poskytnout částku ve výši 9.000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši 9.000 Kč, úrok ve výši 1.918 Kč, a to do 25. 10. 2022. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 41,16 % ročně, RPSN za celý úvěr 374,7 %. 5. Z výpisů z účtu původního věřitele bylo doloženo, že na účet žalované, který uvedla ve smlouvě, byla dne 19. 4. 2022 zaslána částka 1.000 Kč, dne 20. 4. 2022 částka 2.000 Kč a částka 1.000 Kč, dne 25. 4. 2022 částka 400 Kč, dne 12. 5. 2022 částka 1.500 Kč, dne 16. 5. 2022 částka 1.400 Kč a částka 1.100 Kč, dne 17. 5. 2022 částka 600 Kč. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovanou z původního věřitele [právnická osoba] na žalobce. 7. Přípisem ze dne 15. 4. 2023 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobce. 8. Přípisem ze dne 15. 4. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě před podáním žaloby. 9. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 12. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 14. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 15. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by původní věřitel řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by původní věřitel provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalované, nebyly doloženy příjmy a výdaje žalované, např. oznámení o výši dávek státní sociální podpory, výdaje za bydlení, stravu, apod. Žalovaná má dvě nezletilé děti, pobírá rodičovský příspěvek. 18. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná. 19. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 9.000 Kč, na kterou nesplatila žádnou částku. Částka 9.000 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované, proto soud vyhověl pouze z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 21. Soud umožnil žalované dluh zaplatit ve splátkách po částce 1.000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek (§ 160 o. s. ř.). Při nezaplacení byť jen části splátky se stává celý dluh splatný. 22. Žalobce se dále domáhal zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 918 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.035 Kč. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měl být kapitalizovaný úrok sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.226 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalované v rozsahu 25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11.953 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.