9 C 57/2023-55 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 20.000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne [datum] bylo žalované vyplaceno 20.000 Kč na její účet. Do dnešního dne však žalovaná částku nevrátila, ani její část. V tomto případě se jedná o bezdůvodné obohacení, protože žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (platné smlouvy). 2. Okresní soud ve Znojmě vydal dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], proti kterému žalovaná dne [datum] podala odpor, ve kterém uvádí, že dne [datum] uzavřela smlouvu o zápůjčce ve výši 8.300 Kč a dne [datum] dodatek k této smlouvě ve výši 11.700 Kč, kde je stanoveno RPSN ve výši 2969 % a v dodatku 16146 %. Toto je v rozporu s dobrými mravy. Navrhuje, aby soud smlouvu o zápůjčce a její dodatek prohlásil za neplatné. Žalovaná namítla, že žalobce neprovedl dostatečné posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, proto navrhuje, aby soud prohlásil uzavřenou smlouvu za neplatnou. Dále žalovaná uvedla, že chtěla se žalobcem uzavřít mimosoudní dohodu, neochota nebo snad neschopnost uzavřít mimosoudní dohodu ze strany žalobce představuje zneužití jejích práv, protože toho, co mohl získat prostřednictvím mimosoudní dohody, se domáhá v soudním řízení. Proto navrhuje, aby soud uplatnil § 143 o. s. ř. 3. U jednání soudu žalovaná uvedla, že žalobce ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zamlčuje a vůbec neuvádí smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] a nepodepsaný dodatek ze dne [datum] a zároveň neuvádí žádný důvod, proč by žalované měla částku 20.000 Kč vyplácet a proč by žalovaná měla tuto částku vracet. Z toho lze vyvozovat, že sám žalobce považuje tyto smlouvy za neplatné a ze stejného důvodu. Žalobce neprokázal, kdy se žalovaná ocitla v prodlení a dle jejího názoru rovněž neprokázal, zda vůbec předmětných 20.000 Kč na účet žalované vyplatil, protože předložil pouze kopii bankovního výpisu, která se jeví jako upravovaná a není úplná. K dotazu soudu pak žalovaná uvedla, že 20.000 Kč dostala. Zároveň však namítá, že smlouva je v rozporu s dobrými mravy a že žalobce neprovedl ověření úvěruschopnosti. Pokud by měl soud za prokázané, že 20.000 Kč bylo žalobcem žalované vyplaceno, a že smlouva o zápůjčce a dodatek ke smlouvě jsou platné, namítá, že žalobce nezaslal předsmluvní informace, RPSN je vysoké, takže v rozporu s dobrými mravy, neprovedení ověření úvěruschopnosti, to že se žalovaná snažila uzavřít mimosoudní dohodu, ale vlastně marně přesto, že pro žalobce bylo výhodné ji uzavřít. Dále žalovaná namítá, že má ona nárok na náhradu nákladů řízení, neboť ona řízení nezavinila. K osobním poměrům žalovaná uvedla, že byla OSVČ, pracovala jako předkladatelka z angličtiny a italštiny a dále chovala psy. Z důvodu covidu a války na Ukrajině nebyla práce na překladech od počátku roku 2021. Příjmy z chovu psů byly dobré v polovině roku 2021, pak už byla situace nevyzpytatelná. Od dubna 2023 je v evidenci úřadu práce. Domnívá se, že ji nebude přiznáno hmotné zabezpečení, protože má dluh na OSSZ asi 30.000 Kč a nebude možné vypočíst vyměřovací základ. Dále má žalovaná hypotéku ze stavebního spoření ve výši 700.000 Kč, úvěr 400.000 Kč na rekonstrukci s tím, že obě částky jsou již zesplatněny. Dále dluží na FÚ přibližně 20.000 Kč a dalších zhruba 200.000 Kč z různých úvěrů a zápůjček. Nemá žádnou vyživovací povinnost. Hledá zaměstnání, je to však velmi složité. V závěrečném návrhu žalovaná uvedla, že pokud soud bude mít za to, že byla částka poskytnuta, žádá o možnost splátek ve výši 100 Kč. 4. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že žalobce na účet žalované převedl dne [datum] částku 8.300 Kč a dne [datum] částku 11.700 Kč. 5. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že částka 8.300 Kč od [právnická osoba], [anonymizováno] ji byla připsána na účet [datum] a částka 11.700 Kč byla na účet připsána [datum]. 6. Přípisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby. 7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč. Předání částky žalované prokazují výpisy z účtů jak žalobce tak i žalované. Žalovaná ničeho neuhradila. Částka 20.000 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení podle § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O lhůtě k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na poměry žalované, kdy tato nemá žádné příjmy a má vysoké závazky – úvěry, soud neshledal podmínky pro povolení splátek. Částka 100 Kč navrhovaná žalovanou je v porovnání s žalovanou částkou příliš nízká, úhrada celkové pohledávky žalobce by tak byla na dlouhá léta odkládána. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”), za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (§14b), 3x režijní paušál po 100 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem 2.000 Kč.