11 C 178/2024-97 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne , datum, . Návrhem se žalobce domáhal od žalované zaplacení částky 20 054,65 Kč se zákonným úrokem od 22. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % a dále zaplacení částky 1 182,92 Kč. V návrhu žalobce uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dne , datum, distančním způsobem smlouva o úvěru, kdy žalované byla poskytnuta částka 18 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalobce dle svého tvrzení ověřoval úvěruschopnost žalované a pro případ nesplnění povinnosti vrátit částku byla dojednána smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny do zaplacení.Žalobce prokázal výpisem z bankovního účtu, že žalované byla poskytnuta převodem částka 18 000 Kč.Žalovaná ač řádně předvolána se k jednání nedostavila, soud měl k dispozici pouze její komunikaci s žalobcem, kde usilovala o splátky, věcně se vůči soudu nevyjádřila, soud tedy neznal ke dni jednání její stanovisko k věci.Ježto měl být žalované poskytnut úvěr, byla povinnost věřitele prověřit úvěruschopnost žalované, neboť tak vzkazuje jasnozřivý zákonodárce v ustanovení § 85 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a postupovat takto s odbornou péčí dle § 75 tohoto zákona. Žalobce však nedoložil splnění této povinnosti a soud po právu a s připuštěním této možnosti od samotného žalobce posoudil smlouvu jako neplatnou a čili toto plnění jako bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 2 alinea první občanského zákoníku, kde je uvedeno, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle odstavce 1 téhož ustanovení kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Soud tedy žalobci v částce bezdůvodného obohacení přitakal, ve zbytku jako plnění z neplatné právní smlouvy, tedy bez právního důvodu, žalobu zamítl.Ježto žalovaná je s placením svého dluhu v prodlení, podřadil soud situaci pod ustanovení § 1970 obč. zák., kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, i zde soud žalobci přitakal.Žalobce se takto stal procesně zcela úspěšným, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 1 820 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 3 - příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 8 495,60 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.