11 C 188/2024-53 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 12. 8. 2024. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Tuto smlouvu obě strany sporu podepsaly, úvěr byl poskytnut na částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 1 062 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 12. dni každého měsíce, počínaje měsícem září 2021. Ve smlouvě bylo sjednáno, že v případě prodlení vznikne nárok na smluvní pokutu ve výši 998 Kč a dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů v souvislosti s prodlením.Po provedeném dokazování soud podřadil situaci pod ust. § 2395 a násl. obč. zák ve znění zákona č. 89/2012 Sb. kde je uvedeno, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Takto vznikl závazkový právní vztah obecně upravený ust. § 1721 téhož obč. zák. kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Soud tedy žalobci přisvědčil.Účastníci si smluvně ujednali pro případ nesplnění povinnosti smluvní pokutu, tuto situaci soud podřadil pod ustanovení § 2048 věta první obč. zák., kde je uvedeno, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Ježto je žalovaný s placením svého dluhu v prodlení, soud podřadil situaci pod ust. § 1970 téhož. obč. zák. kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, oním nařízením vlády je právní předpis č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů.Žalovaný se k jednání nedostavil, ač řádně předvolán, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřil.Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 802 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle vyhl. č. 14b 500 Kč za každý úkon právní pomoci a 3 paušály po 100 Kč za rutinní úkony převzetí, příprava, předžalobní upomínka, sepis žaloby, a dále za úkon právní pomoci 2 580 Kč z punkta žalované částky dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., k tomuto úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, za účast u jednání soudu, dále si právní zástupce účtoval cestovné osobním vozidlem , Anonymizováno, , s průměrnou spotřebou dle OTP 10,10 l/100 km, na vzdálenost 150 km obě cesty, vyhlášková cena paliva 38,20 Kč/litr benzínu, amortizační cena za km 5,60 Kč/km, dále náhradu za ztrátu času podle § 14 téže vyhlášky 6 půlhodin po 100 Kč, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, která činí 1 406,73 Kč, celkem tedy náklady řízení činí 9 907,46 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.