11 C 26/2024-138 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 25. 1. 2024. Dne 16. 4. 2024 byl návrh částečně vzat zpět, tím došlo k situaci předvídané jasnozřivým zákonodárcem v ustanovení § 96 odstavec 1 alinea první, odstavec 2 alinea druhá o. s. ř., kdy soud v případě částečného zpětvzetí návrhu řízení v rozsahu zpětvzetí zastaví. Soud podroben zákonnému pokynu tedy takto rozhodl.V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena rámcová kupní smlouva, v níž bylo ujednáno, že žalovaný jako kupující bude odebírat od žalobce jako prodávajícího zboží, které bude specifikováno, toto zboží bylo žalovanému předáno a posléze fakturováno, ve fakturách byla uvedena specifikace zboží, jednalo se převážně o elektroinstalační materiál velmi různorodý, avšak ve fakturách specifikovaný. Žalobce v žalobě uvedl, že zboží nebylo zaplaceno, ačkoliv žalobce jako prodávající svůj závazek splnil a převedl na žalovaného vlastnické právo, dluh zůstal nezapraven. Žalobce předložil soudu rámcovou kupní smlouvu, která byla uzavřena jasným, určitým a srozumitelným způsobem, ve smlouvě je uveden závazek o převodu vlastnictví a závazek platit kupní cenu, žalobce rovněž soudu předložil Uznání dluhu, které bylo sepsáno mezi žalobcem a žalovaným, kdy žalovaný dne , datum, svůj dluh co do důvodu i co do výše uznal, v tomto dokumentu jsou uvedena čísla faktur i s daty vystavení i s daty splatnosti.Žalobce nárokuje i úrok z prodlení.Účastníci vyslovili, aby soud rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených důkazů a tvrzení, a to dne 16. 5. 2024.Po provedeném dokazování a právní úvaze soud dochází k závěru, že situaci lze podřadit pod ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Obecně takto vznikl závazkový právní vztah dle ustanovení § 1721 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.Ježto dluh byl uznán co do důvodu i co do výše, soud podřadil situaci pod ustanovení § 2053 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Ježto žalovaný je s placením svého dluhu v prodlení, podřadil soud situaci pod ustanovení § 1970 obč. zák., kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, i zde soud žalobci přitakal.Žalobce se takto stal procesně zcela úspěšným, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 54 491 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 12 660 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 4 - příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, částečné zpětvzetí, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 117 217,40 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.