11 C 354/2023-20 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 30. 8. 2023. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, žalovaný převzal finanční částku 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit částku ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 6 443 Kč, s první splátkou ke dni 5. 10. 2019 a to převodem na účet se smluvním úrokem 9,4 % ročně. Žalovaný se zavázal hradit případné další platby dle smlouvy. Žalovaný však nesplácel řádně a včas přes poskytnutou lhůtu, a proto byl dluh ke dni 7. 10. 2022 zesplatněn dle příslušného ustanovení ve smlouvě. Tyto skutečnosti žalobkyně prokázala listinnými důkazy. Pohledávka byla následně postoupena na nynější žalobkyni. Po provedeném dokazování a právní úvaze soud podřadil situaci pod ustanovení § 2390 obč. zák., kde je uvedeno, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Takto vznikl mezi žalobkyní a žalovanou obecně závazkový právní vztah dle § 1721 téhož obč. zák., kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Ježto byla pohledávka postoupena, soud podřadil situaci pod ustanovení § 1879 a 1880 odstavec 1 a 2 obč. zák., kde je uvedeno, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Soud tedy žalobu posoudil jako opodstatněnou a žalobě vyhověl. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač řádně předvolán, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřil, byla použita fikce doručení do datové schránky. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 17 456 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 10 060 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, těchto úkonů bylo 4, příprava, převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, účast u jednání soudu, dále si právní zástupce účtoval cestovné osobním vozidlem Škoda Superb, s průměrnou spotřebou dle OTP 5,3 l /100 km, na vzdálenost 108 km dvě cesty, vyhlášková cena paliva 38,70 Kč/litr nafty, amortizační cena za km 5,60 Kč, dále náhradu za ztrátu času podle § 14 téže vyhlášky 4 půlhodiny po 100 Kč, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 69 068 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.