11 C 68/2024-40 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 13. 12. 2023. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že žalobce poskytl žalovaným zápůjčku v celkové výši 28 000 Kč, když žalovaný 1 a žalovaná 2 jsou manželé a poskytnutá zápůjčka tedy spadá do společného jmění manželů a k úhradě dluhu jsou povinni oba žalovaní společně a nerozdílně. Žalobce doložil soudu písemný důkaz listinu nadepsanou „Půjčka“, kde manželé , Jméno zainteresované osoby 1/0, a , Jméno zainteresované osoby 2/0, , tedy oba žalovaní, si od žalobce půjčili částku 28 000 Kč a zavázali se tuto částku splácet měsíčně po 1 500 Kč vždy do 15. dne v měsíci. Žalovaní však dluh nevrátili a ocitli se v prodlení.Žalovaní se k jednání nedostavili, ač řádně obesláni, tedy se k věci nevyjádřili.Po provedeném dokazování soud podřadil situaci pod ustanovení § 2390 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Ježto žalovaní jsou s placením svého dluhu v prodlení, podřadil soud situaci pod ustanovení § 1970 obč. zák., kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, i zde soud žalobci přitakal.Ježto žalovaní jsou manželé spadá tento jejich dluh do jejich společného jmění, a tedy jsou povinni zaplatit dluh společně a nerozdílně (§ 708 a násl. občanského zákoníku).Obecně takto vznikla situace předvídaná jasnozřivým zákonodárcem v ustanovení § 1721 obč. zákoníku, kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.Ježto žalovaní byli upomenuti předžalobní upomínkou a byli ve sporu neúspěšní, přísluší žalobci náhrada nákladů řízení, tak vzkazuje jasnozřivý zákonodárce v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Jako účelně vynaložené náklady soud posoudil zaplacený soudní poplatek ve výši 1 120 Kč, 4 úkony právní pomoci podle § 11 odstavec 1 písm. a), d) a g) z vyhlášky č. 177/1996 Sb., z punkta žalované částky, tedy 2 220 Kč za jeden úkon právní pomoci. Tyto úkony byly 4 – převzetí, příprava, výzva k plnění, sepis návrhu a účast při soudním jednání. Ke každému úkonu právní pomoci přísluší paušální náhrada hotových výloh dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky po 300 Kč, tedy 1 200 Kč, právnímu zástupci přísluší 21% DPH, tedy náklady činí celkem 13 316,80 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.