11 C 96/2024-23 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 6. 2. 2024. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl smluvní vztah uzavřením smlouvy o odběru a dodávce plynu, touto smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou se žalobce zavázal dodávat plyn do odběrného označeného místa a žalovaná se zavázala za odebraný plyn platit cenu určenou dle platného ceníku. Faktury nebyly žalovanou zaplaceny, ač byly zaslány a řádně specifikovány.Podle ustanovení § 1724 odstavec 1 obč. zák. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.Podle ustanovení § 1746 odstavec 2 téhož obč. zák. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.Podle ustanovení § 1759 věta první téhož obč. zák. smlouva strany zavazuje.Po právní úvaze soud nalezl, že mezi účastníky byla uzavřena právě taková zákonem neupravená smlouva. Ježto mezi účastníky byla jasným, určitým a srozumitelným způsobem určena práva a povinnosti a ježto žalobce své povinnosti ze smlouvy dostál, právem požaduje plnění z této smlouvy po žalované, neboť takto vznikl závazkový právní vztah dle § 1789 obč. zák., podle něhož jsou strany ze smlouvy povinny plnit.Účastníci si smluvně ujednali pro případ nesplnění povinnosti smluvní pokutu, tuto situaci soud podřadil pod ustanovení § 2048 věta první obč. zák., kde je uvedeno, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Ježto žalovaná je s placením svého dluhu v prodlení, požaduje žalobce úrok z tohoto prodlení, ten je dán ustanovením § 1970 téhož obč. zák. ve spojení s nařízením vlády číslo 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Soud tedy i v nároku na úrok z prodlení žalobci přitakal.Žalovaná se k jednání nedostavila, ač řádně předvolána, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřila, byla použita fikce doručení pro její nezvěstnost.Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 1 700 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 4, příprava, převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, účast u soudního jednání, dále si právní zástupce účtoval cestovné osobním vozidlem , tovární značka, , s průměrnou spotřebou dle OTP 5,5 l/100 km, na vzdálenost 110 km obě cesty, vyhlášková cena paliva 38,70 Kč/litr, amortizační cena za km 5,60 Kč, dále náhradu za ztrátu času podle § 14 téže vyhlášky 4 půlhodiny po 100 Kč, vzhledem k duplicitě jednání kráceno cestovné i ztráta času na polovinu, tedy cestovné 425,07 Kč, ztráta času 200 Kč, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 11 992 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.