ECLI: ECLI:CZ:OSZN:2024:12.C.24.2024.1 Datum: 2024-03-21 Předmět: o 18.626,97 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 75 z. č. null/null Sb.", "§ 86 z. č. null/null Sb.", "§ 87 z. č. null/null Sb.", "§ 2991 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. null/null Sb.", " ["smlouva o úvěru""bezdůvodné obohacení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 18.626,97 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 2395 (89/2012 Sb.), § 1 (257/2016 Sb.), § 75 (null/null Sb.), § 86 (null/null Sb.).
1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 5. 2023 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 18.626,97 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, , s žalovanou dne , datum, uzavřel smlouvu o úvěru v úhrnné výši 44.946 Kč skládající se z půjčené částky 20.000 Kč, kapitalizovaného úroku 19.282 Kč a poplatků, podle které měla žalovaná úvěr splácet v 21 měsíčních splátkách po 2.141 Kč. Žalovaná splácela nepravidelně a dostala se do prodlení. Splatnost pohledávky žalobce nastala ke dni 12. 12. 2021. Žalovaná na úvěr zaplatila celkem 7.400 Kč.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě předložených důkazů.3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta hotovost ve výši 20.000 Kč, což potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši 20.000 Kč, úrok ve výši 19.288 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení 4.164 Kč, tedy celkem částku 44.946 Kč v 21 splátkách ve výši 2.141 Kč. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.4. Soudu nebylo doloženo, jak byla zkoumána a prověřena úvěruschopnost žalované. Soud měl dále k dispozici tabulku umoření, ze které je patrné, že žalovaná nesplatila celou jí poskytnutou částku.5. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.8. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.10. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.11. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. K neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.14. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč, na kterou splatila 7.400 Kč. Rozdíl tak činí částku 12.600 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 12.600 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované, zbytek co do částky 6.026,97 Kč byl zamítnut pro nedůvodnost.16. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud za důvodné považuje přiznat úrok z prodlení v kapitalizované podobě ve výši 8,5 % ročně z částky 12.600 Kč od 22. 11. 2021 do 14. 12. 2022, tedy celkem 1.138,48 Kč, co do částky 567,96 Kč pak byl kapitalizovaný úrok z prodlení pro nedůvodnost zamítnut. Dále byl přiznán pouze běžící úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 12.600 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Obchodní úrok pro neplatnost smlouvy nebyl přiznán vůbec.17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.