12 C 287/2023-141 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 17. 7. 2023 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 75.271,68 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že dne , datum, uzavřel žalobce s žalovanou smlouvu o úvěru č. , číslo, . Na základě smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalované peněžní prostředky formou povoleného přečerpání účtu do výše úvěrového limitu 100.000 Kč. Žalovaná se zavázala, že vždy nejpozději do 360. dne po čerpání úvěr splatí, resp. zajistí na účtu peněžní krytí, aby účet vykazoval kreditní zůstatek ve výši postačující též minimálně k úhradě splatného příslušenství a minimálně po dobu následujícího 1. pracovního dne úvěr nebude čerpat. Toto však opakovaně porušovala a proto ze strany žalobce došlo ke dni 31. 10. 2022 k zesplatnění pohledávky z této smlouvy. Ke dni 27. 6. 2023 činila dlužná částka 91.465,28 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 75.271,68 Kč, dlužného úroku 9.061,16 Kč a dlužného úroku z prodlení 7.132,44 Kč. Následně byla úroková sazba s ohledem na zákon č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, změněna, a to na výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Dále byla tedy dlužná částka od 29. 01. 2023 úročena úrokem ve výši 8,05 % ročně.Žalovaná uvedla, že navrhuje zamítnutí žaloby, kdy uvedla, že podle ní dne 26. 8. 2022 došlo k rozpojení běžného účtu a kontokorentu, v té době byl stav -99.316,42 Kč. Poté uhradila 27.201 Kč, jistina činí 72.115,42 Kč. Navíc si žalobkyně účtovala neúčelně a nehospodárně vynaložené náklady, tzn. nesmyslné upomínky, poplatky za vedení běžného účtu, který měl být zrušen zároveň s rozpojením běžného účtu a kontokorentu, neoprávněné sankční úroky apod. Žalobce se po zesplatnění choval zmatečně, neprofesionálně a zcela neadekvátně i s ohledem na to, že u něj měla 22 let podnikatelský účet, min. 15 let osobní účet a 16 let kontokorent. Kontokorent zesplatnil pouze z toho důvodu, že žalovaná do 360. dne nedoplnila kontokorent alespoň na 1 den. Ve smlouvě o úvěru je naprosto nejasně stanovená úroková sazba a není stanoven způsob, jak žalobce klientovi oznámí změnu úrokové sazby. Žalovaná má výhrady proti postupu žalobce při upomínání a vymáhání dluhu a při jednání o mimosoudním řešení sporu.Žalobce soudu předložil smlouvu o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , kdy z této smlouvy bylo zjištěno, že žalobce se zavázal žalované na jejím podnikatelském účtu poskytnout úvěrový limit 100.000 Kč, žalovaná se zavázala plnit závazky stanovené v čl. IV smlouvy, mimo jiné také k tomu, že vždy nejpozději do 360. dne po čerpání úvěr splatí a minimálně po dobu následujícího 1 pracovního dne úvěr nebude čerpat. Jak plyne z doložených výpisů a dokladů žalobce, toto nebylo ze strany žalované dodrženo.Žalovaná doložila soudu korespondenci s žalobcem (č.l. 26 – 75).Z oznámení ze dne 25. 1. 2022 plyne, že byla ze strany žalobce upozorněna na to, že došlo k porušení uzavřené smlouvy, kdy bylo sjednáno, že nejpozději do 360. dne po čerpání úvěr splatí a minimálně po dobu následujícího 1 pracovního dne nebude úvěr čerpat, kdy byla upozorněna na to, že banka je oprávněna při porušení přijmout opatření plynoucí ze smlouvy. Následně pak dne 22. 8. 2022 jí bylo zasláno vyrozumění o tom, že došlo k porušení smluvních podmínek zde uvedených, a proto banka zastavuje čerpání úvěrového limitu a ke dni 31. 10. 2022 prohlašuje pohledávky za splatné. Přípisy ze dne 12. 9. 2022, 19. 9. 2022 a 6. 10. 2022 byla upozorněna na to, že na běžném účtu, na který je navázán kontokorent, není dostatek finančních prostředků na umoření jejích závazků. Opakovaně pak byla upozorněna na povinnost dluh uhradit.Z korespondence žalovanou předložené dále plyne, že ze strany žalobce byla opakovaně upozorněna na změny obchodních podmínek a sazebníku.Na žádost žalované o uzavření mimosoudní dohody o narovnání a využití Milostivého léta II pak proběhlo mezi oběma stranami jednání dne 2. 3. 2023, kdy žalované byl navržen způsob mimosoudního vyřešení sporu, který však nepřijala.Z výpisů z účtu soudu doložených plyne, že účet žalované byl ke dni zesplatnění pohledávky v debetu -235,60 Kč, kdy z tohoto důvodu nebyl kontokorent řádně uhrazen, přičemž debetní zůstatek trval podle přehledu od 1. 10. 2021, Anonymizováno, (č.l. 134 spisu).Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované jako podnikatelce poskytnut úvěr ve výši 100.000 Kč v podobě povoleného přečerpání zůstatku na běžném účtu. Mezi účastníky bylo sjednáno, že žalovaná nejpozději do 360. dne po čerpání úvěr splatí a minimálně po dobu následujícího 1 pracovního dne nebude úvěr čerpat. Žalovaná neplnila sjednanou povinnost. Na základě toho pak byl úvěr zesplatněn. Teprve poté došlo ze strany žalované k částečnému plnění ve výši 27.201 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce souhlasil s povolením splátek žalované, soud na žádost žalované povolil splácení dluhu, a to pod ztrátou výhody splátek pro nesplacení byť i jen jedné nebo části jedné ze splátek.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 46.039,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3.060 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75.271,68 Kč sestávající z částky 4.140 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35.520 Kč ve výši 7.459,20 Kč. Za účelně vynaložené náklady pak soud považuje převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby, zastoupení u tří jednání a dvě doplnění žaloby, kterými žalobce reagoval na výtky žalované.