12 C 6/2024-37 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 25. 10. 2023 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 12.829,21 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že žalobce uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , číslo smlouvy, , v níž se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 20.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 348,56 Kč počínaje dnem 18. 4. 2020 s tím, že úvěr bude úročen sazbou 4,40 % ročně. Žalovaná doposud svoji povinnost nesplnila a dlužný splatný úvěr nezaplatila ani přes výzvy žalobce.Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.Z předložené smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet– , název smlouvy, - dne , datum, , kdy touto smlouvou se žalobce zavázal žalované poskytnout částku 20.000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit tuto částku společně s úrokem ve výši 4,4 % ročně, dále se zavázala platit poplatky za vedení a poskytnutí úvěru, úhradu pojistného za pojištění, celkem se zavázala splatit 72 měsíčních splátek ve výši 348,56 Kč s poslední splátkou ve výši 361,38 Kč. Úvěruschopnost žalované byla ověřena z bankovních a nebankovních registrů, kdy žalovaná nebyla vedena jako dlužník, dále doložila čistý měsíční příjem 33.000 Kč s tím, že má pracovní poměr v Rakousku na dobu neurčitou, je vdaná, bydlí u rodičů, má jednu vyživovací povinnost.Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr, tento však řádně v souladu se smlouvou nesplácela.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč s poplatky a pojistným. Žalovaná neplnila svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácela. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaná žádným způsobem nezpochybnila, ani nevyvrátila. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.829,21 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.