14 C 179/2024-48 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem doručeným soudu dne 20. 5. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 16 723,14 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny dodávané žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 3. 3. 2021 na odběrném místě , adresa, . Na pohledávku žalovaná uhradila dne 17. 10. 2023 částku 3 150 Kč, dne 11. 12. 2023 částku 3 100 Kč a dne 15. 1. 2024 částku ve výši 3 100 Kč.Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že ji uzavřela žalobkyně jako dodavatel a žalovaná jako zákazník, smlouva je podepsána účastníky dne 3. 3. 2021, na dobu určitou s možností automatického prodloužení za splnění podmínek. Odběrné místo bylo , adresa, . Žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu řádně platit.Z faktury číslo , číslo, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 26 073,14 Kč za spotřebu elektřiny v období od 15. 11. 2022 do 13. 7. 2023, a to se splatností do 8. 8. 2023.Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaná nesplnila svoji povinnost, když neuhradila včas vyfakturované dodávky elektřiny.Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. V souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, přiznal soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení nižší sazbu za každý úkon právní služby učiněný do podání návrhu včetně, protože návrh žalobkyně je podán na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje 50 000 Kč. Za každý úkon právní služby (převzetí a příprava věci, výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci, podání návrhu) tak byla žalobkyni přiznána částka 300 Kč, dále 3x paušální náhrada po 100 Kč, sazba DPH ve výši 21 % v částce 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem tedy na náhradě nákladů řízení částka 2 252 Kč.