14 C 224/2024-64 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem doručeným soudu dne 30. 4. 2024 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 119 563 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, coby úvěrující uzavřel s žalovanou coby úvěrovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelské úvěru č. , číslo, , na základě, níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 54 000 Kč, splatný v 30měsíčních splátkách po 3 854 Kč, kdy poskytnuté finanční prostředky měly být zaplaceny spolu s poplatkem ve výši 61 604 Kč. Žalovaná zaplatila toliko částku 10 100 Kč a dostala se do prodlení. Dále právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, coby úvěrující uzavřel s žalovanou coby úvěrovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelské úvěru č. , číslo, , na základě, níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč, splatný v 18měsíčních splátkách po 4 498 Kč, kdy poskytnuté finanční prostředky měly být zaplaceny spolu s poplatkem ve výši 35 959 Kč. Žalovaná zaplatila toliko částku 66 900 Kč a dostala se do prodlení. Dne 13. 6. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do části kapitalizovaného úroku a smluvního úroku ve výši 13,48 % ročně, resp. ve výši 19 % ročně. V tomto směru bylo řízení zastaveno.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 54 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši 54 000 Kč spolu s navýšením o 61 604 Kč v 30měsíčních splátkách ve výši 3 854 Kč. Zápůjční úroková sazby byla sjednána 42 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.4. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 45 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši 45 000 Kč spolu s navýšením o 35 959 Kč v měsíčních splátkách ve výši 4 498 Kč. Zápůjční úroková sazby byla sjednána 29 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.5. Z tabulky umoření z č. l. 21 bylo zjištěno, že žalovaná čerpala daný úvěr dne , datum, částkou ve výši 45 000 Kč a uhradila na něj celkem částku 66 900 Kč. Z tabulky umoření z č. l. 23 bylo zjištěno, že žalovaná čerpala daný úvěr dne , datum, částkou ve výši 54 000 Kč a uhradila na něj celkem částku 10 100 Kč.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , podacího lístku a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně přílohy bylo doloženo postoupení žalovaného nároku společností , právnická osoba, na žalobkyni a oznámení této skutečnosti žalované.7. Ze zákaznické karty ze dne , datum, bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaná prohlásila, že žije v nájmu, má středoškolské vzdělání, má jednu vyživovanou osobu, pobírá příjem 32 380 Kč a další příjmy domácnosti 20 000 Kč, měla další splátky ve výši 7 860 Kč, její odhadované měsíční výdaje měly činit 10 000 Kč.8. Ze zákaznické karty ze dne , datum, bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaná prohlásila, že žije v nájmu, má středoškolské vzdělání, má jednu vyživovanou osobu, pobírá příjem 35 885 Kč a další příjmy domácnosti 25 000 Kč, neměla žádné jiné splátky, její odhadované měsíční výdaje měly činit 13 000 Kč.9. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.12. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.14. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.15. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, provedla šetření v příslušných registrech, společnost neměla doloženo např. že není vedeno exekuční řízení, a vycházela vyjma tvrzeně doloženého příjmu ryze z prohlášení žalované. Žalovaná přitom měla mít další vyživovanou osobu, ostatní příjmy její domácnosti nebyly nijak doloženy a nebylo ani doloženo, že by mohly být užívány v její prospěch, uváděné výdaje nebyly také nijak doloženy či vůbec zkoumány, přesto se chtěla u společnosti , právnická osoba, ještě více zadlužit za nevýhodných podmínek s vysokým úrokem a poplatky. Za dané situace nebylo možno vycházet převážně ze zákaznické karty a bylo nutno objektivně, konkrétně doložit výdajové poměry žalované a její celkovou situaci. Navíc když předmětné úvěry sloužily k refinancování jiných spotřebitelských úvěrů. Jelikož se tak dle provedeného dokazování nestalo, společnost , právnická osoba, postupovala v rozporu se svými povinnostmi, neboť poskytla finanční prostředky někomu, o kom netušila, zda je s to spotřebitelský úvěr splácet.18. Pokud žalobkyně v souvislosti s ověřováním úvěruschopnosti upozornila na rozsudek Krajského soudu v , právnická osoba, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , tento se týká zcela jiného skutkového stavu, když nebyl důvod zpochybňovat jím uvedené údaje ohledně příjmů i výdajů. Argumentace použitá v tomto rozhodnutí tak nemá pro projednávanou věc žádný význam.19. V daném případě soud dospěl k závěru, že společnost , právnická osoba, zjevně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.20. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Je nesporné, že žalované byla dne , datum, poskytnuta částka ve výši 54 000 Kč, na kterou splatila 10 100 Kč. Rozdíl tak činí částku 43 900 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení, kdy došlo k postoupení dané pohledávky na žalobkyni. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 43 900 Kč, z titulu bezdůvodného obohacení.22. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení poplatků, jistiny převyšující rozdíl mezi výši poskytnutých finančních prostředků a vrácenou částkou, částečně kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, jak je uve